Michail Bulgakov: Mistr a Markétka. Magický příběh o věčném boji dobra se zlem

14. září 2025

Román Mistr a Markétka je považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl 20. století. Magický příběh o věčném boji dobra se zlem, vyprávěný na půdorysu příběhů Fausta a Piláta Pontského, ve kterém se prolíná několik dějových rovin a realita se mísí s fantazií, byl inspirací stejnojmenného třídílného rozhlasového seriálu. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Dramatizace: Jan Vedral
Osoby a obsazení: Mistr (Ladislav Frej), Markétka (Helena Friedrichová), Woland (Miloš Kopecký), Kňour (Josef Vinklář), Korovjev (Josef Langmiler), Azazelo (Jan Teplý), Hela (Sylva Turbová), Pilát Pontský (Eduard Cupák), Marek Krysobijec (Milan Neděla), Ivan Bezprizorný, básník (Jiří Ornest), Jošua Ha Nocri (Viktor Preiss), Kaifáš (Zdeněk Kutil), Tajemník (Josef Velda), Míša Berlioz (Ilja Prachař), Lotrov, ředitel Varieté (Vladimír Brabec), Rimský, provozní ředitel Varieté (Svatopluk Beneš), profesor Stravinský, psychiatr (Pavel Pípal), spisovatel (Antonín Hardt), spisovatel (Milan Klásek), Semetriková (Blanka Maršálková), Zalímcov (Jiří Pleskot), Dvoubratský (Svatopluk Skládal), muž z Jalty (Roman Hemala) a sestra (Jana Hermachová) a (Vladimír Fišer)
Hudební spolupráce: Pavel Nikl
Dramaturgie: Marie Říhová
Překlad: Alena Morávková
Zvukový mistr: Karel Nedorost
Hudba: Jiří Váchal, Vladimír Truc, Leoš Kosek
Režie: Jiří Horčička
Natočeno: 1987

Pozveme vás do časů, kdy v Rusku vládla bolševická diktatura, Mistr trpěl se svým dílem a po ulicích Moskvy se procházel ďábelský mág se svou bizarní družinou. Takže slovy autora: Je na čase.

Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.

Jeden z nejznámějších ruských románů dvacátého století (kapelu Rolling Stones údajně inspiroval k písni Sympaty for Devil, Salmana Rushdia k románu Satanskéverše a Pearl Jam k písni Pilate) začal Bulgakov psát v roce 1928, ale rukopis v roce 1930 spálil. Dokládá to i jeho dopis vládě: „osobně, vlastníma rukama jsem v kamnech spálil všechny koncepty románu o ďáblovi.“

Motiv pálení díla se pak objeví i v románu samotném. V druhé verzi, kterou Bulgakov začal psát v roce 1931, se objevují postavy Mistra a Markéty a jejich jména nese i titul románu. Tuto verzi dokončil v roce 1936, ale o rok později ji redigoval. Poslední úpravy textu nadiktoval své ženě několik dní před smrtí v roce 1941. Notně cenzurovaná verze vyšla poprvé v roce 1966 v časopisu Moskva, kompletní verze poprvé samizadatově a následně v roce 1967 ve Frankfurtu. Konečně první ruské necenzurované vydání je z roku 1973.

Michail Bulgakov

Michail Bulgakov se narodil 15. května 1891 v Kyjevě. Ukrajina byla tehdy součástí  ruského impéria. Jeho otec byl profesorem teologie. Na začátku první světové války odešel jako dobrovolník Červeného kříže na frontu, kde byl několikrát raněn. V roce 1916 absolvoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity a následně působil jako polní doktor. 

Na rozdíl od svých sourozenců, kteří bojovali v řadách bělogvardějců a podařilo se jim emigrovat, Michail Bulgakov zůstal jako lékař na Kavkaze. Onemocněl břišním tyfem a během léčby se stal závislý na morfiu. Díky manželčině péči se mu podařilo se závislosti zbavit. Teprve roku 1921 se přestěhoval do Moskvy.

Celý život ho provázely spory se sovětskou mocí. Například hry Dny Turbinových (nastudováno v Moskevském uměleckém divadle) a Zojčin byt (ve Vachtangově divadle) byly zakázány. A to i přesto, že Dny Turbinových, hra napsaná podle románu Bílá garda, měl údajně v oblibě sám Stalin.

V této souvislosti je často zmiňovaný Bulgakovův telefonát se Stalinem z roku 1930 (Stalin zavolal Bulgakovovi osobně domů), po němž byl Bulgakov přijat do Moskevského uměleckého divadla a pracoval zde šest sezón.

Ostatně spekuluje se o tom, že Stalinova náklonost zachránila Bulgakovovi nejen existenci, ale i život. Spisovatel se na diktátora několikrát písemně obrátil s žádostí, aby směl Sovětský svaz opustit, když zde nesmí pracovat, ale Stalin mu neodpověděl.

autoři: Marie Říhová , Tvůrčí skupina Drama a literatura , Martin Velíšek
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Nejnovější hry a četba

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.