Mezi funkcionalismem, sorelou i bruselským stylem. Domy kultury na Ostravsku jako architektonické důkazy své doby

Dům kultury města Ostravy I.

2. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dům kultury města Ostravy, Moravská Ostrava
Předchozí díl
Následující díl

Architektonická soutěž na Dům kultury pracujících Ostravy, jak zněl původní název dnešního Domu kultury města Ostravy, byla vypsaná v polovině padesátých let minulého století, tedy v době, kdy v Československu doznívalo období nejtužšího Stalinismu. Otevřen byl ale až v dubnu roku 1961, kdy se v architektuře i designu prosazoval pozdní modernismus v pojetí bruselské estetiky.

Střídmost na jedné straně, návaznost na tradici a současně jistá distance k novotám na straně druhé, to charakterizuje styl, v jehož duchu Dům kultury města Ostravy vznikal, vysvětluje historik architektury Martin Strakoš z Národního památkového ústavu.

„Pro vytvoření návrhu byly vyzvány architektonické školy, jako brněnská technika, pražské školy, tedy České vysoké učení technické a Akademie výtvarných umění. Akademie v soutěži zastupoval Jaroslav Fragner a ten také svým návrhem zvítězil. Ve své době považovali členové komise jeho návrh za příliš funkcionalistický a upozorňovali na to, že ve Frangerově koncepci je patrný strach z monumentality. Nicméně v době, kdy byla budova dokončena, napsal avantgardista Otakar Nový, že se stavba ocitla svým provedením mimo čas.“ Martin Strakoš dodává, že dům kultury Jaroslava Fragnera šel proti proudu už v 50. letech a mimo dobové tendence se ocitl i o sedm let později, když byl dokončen. Už ve své době byl nazýván bílou lodí, díky světlému keramickému obkladu a travertinu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.