Mezi funkcionalismem, sorelou i bruselským stylem. Domy kultury na Ostravsku jako architektonické důkazy své doby
Dům kultury města Ostravy I.
Architektonická soutěž na Dům kultury pracujících Ostravy, jak zněl původní název dnešního Domu kultury města Ostravy, byla vypsaná v polovině padesátých let minulého století, tedy v době, kdy v Československu doznívalo období nejtužšího Stalinismu. Otevřen byl ale až v dubnu roku 1961, kdy se v architektuře i designu prosazoval pozdní modernismus v pojetí bruselské estetiky.
Střídmost na jedné straně, návaznost na tradici a současně jistá distance k novotám na straně druhé, to charakterizuje styl, v jehož duchu Dům kultury města Ostravy vznikal, vysvětluje historik architektury Martin Strakoš z Národního památkového ústavu.
„Pro vytvoření návrhu byly vyzvány architektonické školy, jako brněnská technika, pražské školy, tedy České vysoké učení technické a Akademie výtvarných umění. Akademie v soutěži zastupoval Jaroslav Fragner a ten také svým návrhem zvítězil. Ve své době považovali členové komise jeho návrh za příliš funkcionalistický a upozorňovali na to, že ve Frangerově koncepci je patrný strach z monumentality. Nicméně v době, kdy byla budova dokončena, napsal avantgardista Otakar Nový, že se stavba ocitla svým provedením mimo čas.“ Martin Strakoš dodává, že dům kultury Jaroslava Fragnera šel proti proudu už v 50. letech a mimo dobové tendence se ocitl i o sedm let později, když byl dokončen. Už ve své době byl nazýván bílou lodí, díky světlému keramickému obkladu a travertinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
