Meteorit

3. říjen 2005

Lidská vynalézavost, pokud jde o krádeže a pašování, nezná mezí. Před několika týdny zabavili celníci na polsko-ukrajinské hranici 530 kilogramů meteoritů. Nebeské kameny pocházely nejspíš ze Sibiře, kam v roce 1947 jeden velký meteorit dopadl. Jak je zřejmé, tím jeho putování neskončilo. Konečným cílem jeho pouti mělo být Česko, protože tady se s meteority prý čile obchoduje. Byly to slušné kousky. Jeden měl skoro metrák a dva byly ještě těžší.

Uvažoval jsem o tom, co bych asi tak dělal s meteoritem, když už bych si ho na černém trhu koupil. První nápad je po ruce. Dal bych si ho na zahrádku. Jenomže obyčejný kámen by asi nikoho z návštěvníků neohromil. Chlubit se jeho původem bych nemohl, aby mě nezavřeli. Nejlepší by asi bylo, kdybych ho nechal umělecky zpracovat. Část kosmického tělesa by tak sice přišla nazmar a vyhodila by se jako odpad, ale ze zbytku by se dal udělat třeba - trpaslík. Ještě stylovější by bylo udělat z něj nějaké vesmírné panáky, třeba jako jsou mimozemšťané z Rosswellu. Návštěvám bych tak mohl podle pravdy tvrdit, že jde o těleso mimozemského původu. Byla by to pravda a nebylo by to trestné.

Další možností by bylo rozdělit meteorit na více částí a sám je prodávat. To je však ještě riskantnější podnik, než si kradený nebeský kámen vystavit před domem na trávníku. Parta, která je schopná vyhledat na Sibiři meteorit a pašovat ho přes půl kontinentu, bude sestávat z ostrých hochů. Možná by se jim moje přidružené podnikání nelíbilo.

Nebezpečí by se snad dala obejít tím, že bych si založil nějakou sektu, která by meteorit uctívala. Pak by bylo možné zavázat členy mlčenlivostí a navíc jim uložit členské příspěvky. Za ty bych mohl nakupovat další meteority, získávat nové členy a nové příspěvky a tak dále. Až do doby, než by zásoba kamene na Sibiři došla. Ani pak by se nic nestalo. Mohl bych pašovat meteority odjinud. Nebo bych mohl místo meteoritů obchodovat s obyčejným kamením. Od nějakých akademiků bych si za drobnou úplatu opatřil potvrzení o pravosti. Ostatně není třeba zůstávat jen u létavic. Na Sibiři pořád ještě zbyli nějací zmražení mamuti, které by určitě taky někdo koupil. Když máte zboží, kupec už se vždycky najde. Musíte jen lidem vysvětlit, že bez meteoritů a mamutů nemá jejich další život žádný smysl.

Ale z toho ze všeho nebude nic. Na polsko-ukrajinské hranici mají příliš vzdělané celníky, kteří jsou schopni rozeznat meteorit od obyčejného křemence. Já bych to nepoznal. Možná tam pracují lidé, kteří odešli pro malý plat z univerzity. Ale co na tom záleží. Kosmické těleso skončilo svou pouť v nějakém policejním skladu. A já skončím jako obyčejný člověk.

autor: Jan Jandourek
Spustit audio