Metal byl pro výstavu Art-Brut-All jen výchozí inspirace. Nejdůležitější je pocit svobody
Expresivní výraz, spontánní umělecké gesto, politicky angažovaný projev a pocity jako úzkost či extáze. Pražský DOX vystavuje díla vizuálních umělců z celého světa.
Umění surové, nevybíravé, politicky a společensky angažované, a proto také mnohdy nekorektní, znepokojující a iritující. Právě taková díla soustředili v expozici Centra současného umění DOX kurátoři Pavel Forman a Tomáš Koudela. Inspirací jim byl metalový festival Brutal Assault v Josefově: „Před čtyřmi lety jsme se účastnili prvního ročníku a byla to pro nás zcela nová a intenzivní zkušenost. Byli jsme osloveni estetikou a vizualitou metalové subkultury a uvědomili jsme si, že řada současných vizuálních umělců pracuje s podobnými motivy i přístupy. Napadlo nás, že by festival mohl mít svou výtvarnou část. Rok nato jsme při něm uspořádali výstavu, kterou navštívilo neuvěřitelných 17 tisíc lidí,“ vysvětluje na úvod ArtCafé Pavel Forman.
Metal jako inspirace: energie, rytmus a pocit svobody
Výstavní projekty se od té doby staly standardní součástí festivalu. Po čtyřech letech ale měli kurátoři dojem, že by si projekt zasloužil standardní institucionální zázemí. Vznikla tak výstava Art-Brut-All v pražském DOXu. Na 300 metrech čtverečních kurátoři soustředili několik desítek děl volně inspirovaných metalovou hudbou a subkulturou: „Řada výtvarných umělců ve svých mladých letech poslouchala metalovou hudbu a byla jí výrazně ovlivněná. Přímá souvislost pro nás ale zas tak důležitá nebyla: zásadní byla energie, rytmus a hlavně pocit svobody,“ upřesnil druhý z kurátorů, Tomáš Koudela.
Témata metalové subkultury: násilí, sex i politická angažovanost
Jeden velký, prostorově nedělený výstavní sál tak nabízí pestrou žánrovou paletu děl celkem dvaačtyřiceti umělců z celého světla. Vedle klasické malby, fotky, grafiky nebo sochy v něm narazíte i na videoart nebo zvukovou instalaci. Kromě tradičních metalových témat jako jsou násilí nebo sexualita se vystavená díla nezřídka vyjadřují k aktuálním politickým tématům. Hned na začátku výstavy tak návštěvníky vítá kontroverzní dílo Cheese Jiřího Surůvky.
Papírová maketa bojovníka islámského státu, který právě podřezává hrdlo své oběti (oba mají prázdný prostor v oblasti očí), vybízí k tomu, abyste se s ní vyfotili. Umělec i kurátoři chtějí po návštěvníkovi, aby zaujal jasné stanovisko a ukázal, na které straně barikády stojí: „Není to žádná kapriciózní instalace. Surůvka se tu ptá, do jaké míry může individuální rozhodnutí ovlivnit pozici člověka. Jak blízko nebo daleko stojí od pravdy či lži,“ uvedl Koudela.
Fetiš a politika: co je dnes vlastně obscénní?
Řadě děl, reflektujících politiku a její aktéry, rozhodně nechybí ironie a smysl pro humor. Pól nadhledu a satirického tónu na výstavě reprezentují třeba tři bronzové vibrátory s hlavami diktátorů, zasazené pod skleněný poklop.
Dicktators Barbory Maštrlové podle Koudely vysvětlující komentář příliš nepotřebují: „Dodám snad jen to, že vystavené objekty jsou funkční,“ říká se smíchem a pokračuje: „Důležité je ale samozřejmě to, jak jsou adjustovány do politického kontextu. V tomto i řadě dalších děl vystavených v DOXu se objevuje téma obscenity a fetiše. Společně s umělci tak klademe otázku, co je dnes obscénní. Jestli lidská naturální přirozenost a každodennost nebo tvář dnešní politiky, která nás obklopuje.“
Kritika náboženství jako ideologie: Ježíš na kříži nebo smrtelném loži
Další tematický okruh, který výrazně vstupuje do výstavního prostoru skrze vystavená díla, je náboženství. Řada děl, převážně českých a polských autorů, pracuje s křesťanskými motivy a ikonografií, které zasazují do nejrůznějších souvislostí a kontextů: „Pro mě osobně je důležitý Ježíš Pauliny Skavové, třímetrová socha proroka visící na vypolstrovaném kříži. Je tu přítomný symbol postele, Ježíš tu uléhá na nemocniční lůžko, kdy je mu dopřán i jistý komfort. Stylizace figury přitom vychází z barokního umění,“ říká Koudela, a Pavel Forman ho doplňuje: „Důležitá je v tomto kontextu i práce Jiřího Surůvky, jeho digitální tisk na plátně nazvaná Lethal injection. Ježíš tu leží na popravčím loži a čeká na smrtelnou injekci.“
Vedle zmiňovaných soch a obrazů ale zaujmou třeba i díla českého malíře Jiřího Petrboka nebo polského výtvarníka Krzysztofa Walaszka.
O dalších tématech a aspektech výstavy Art-Brut-All, která v Centru současného umění DOX potrvá do 16. září, mluví kurátoři v audiozáznamu pořadu. Jeho součástí je i hudební výběr Pavla Zelinky, který se v hudebním bloku zaměřil na nahrávky, které aktuálně vycházejí muzikantům z Turecka, Řecka nebo Egypta.
Související
-
The Chemistry Gallery obstála v mezinárodní konkurenci a otevřela nový prostor na Letné
Pražská The Chemistry Gallery našla stálé zázemí na Letné a slavnostně otevřela vernisáží výstavy malíře Jana Uldrycha a skláře Lukáše Nováka.
-
Karlínská Invalidovna by mohla být v budoucnu velkým komunitním centrem. Containall chce i do Brna
Jak se kulturním iniciativám daří v Praze oživovat veřejný prostor? Zástupci karlínské Invalidovny a skupiny Containall přibližují svůj program a cíle.
-
Mělo se to jmenovat Bláznem ve své vsi. V Humpolci vystavují solitéry Vysočiny i kapli ze sila
Humpolecká zóna pro umění 8smička zve ve své čtvrté výstavě k objevování umělců krabaté a mrchovaté Vysočiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný


Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.