Medailony německy píšících držitelů Nobelovy ceny za literaturu

10. prosinec 2011

V patnácti částech pořadu z cyklu Rok německého jazyka si v krátkých medailonech doplněných stručnými ukázkami z jejich děl představíme třináct nositelů patrně nejvýznamnějšího literárního ocenění na světě, třináct německy píšících autorů a autorek. Medailony německy píšících držitelů Nobelovy ceny za literaturu připravil Radovan Charvát. Režie Petr Adler.

Úvodní část cyklu vysvětlí okolnosti vzniku Nobelovy ceny a pojmenuje jednotlivé autory, poslední, patnáctá část pak představí „tajný a soukromý“ tip autora pořadu, germanisty a překladatele Radovana Charváta, na hypotetického držitele Nobelovy ceny za literaturu z doby dávno před tím, než se tato cena začala udělovat. Nobelovu cenu za literaturu získali z německy píšících autorů lidé nejrůznějšího literárního výrazu: byli mezi nimi historikové, filozofové, dramatici, básníci i básnířky (prvním držitelem ocenění byl roku 1902 právník, politik a historik Theodor Mommsen, u nás smutně proslulý tím, jak v roce 1897 ostře vystoupil proti českým národním snahám).

Na okraj zajímavost z českého jazykového prostředí: Ve 30. letech 20. stol. vydávalo pražské Nakladatelské družstvo Máj v Edici světová knihovna řadu Laureáti Nobelovy ceny, vydávání pak ukončila druhá světová válka. Z německy píšících laureátů vyšlo pět autorů: Mommsen, Eucken, Heyse, Hauptmann a Spitteler.

Přehled životů a děl třinácti německy píšících autorů se tak stává dobrodružným putováním celým dvacátým stoletím a počátkem století jedenadvacátého, poutavým sledem příběhů odehrávajících se na pozadí dramatických událostí moderní historie. Někteří z těchto autorů jsou dnes pozapomenutí, některé doslova zavál čas, jiní jsou již dlouhá léta hvězdami první velikosti... nechť náš cyklus slouží na základě v podstatě úzkého výseku skutečnosti k připomenutí toho, jak pestrá a složitá je kulturní historie posledního století.

Stručně o jednotlivých částech: v úvodní části si připomeneme osobnost Alfreda Bernharda Nobela a cenu, která se jeho jménem každoročně vyhlašuje. V druhé části pořadu si představíme již zmíněného německého historika, právníka a politika Theodora Mommsena, který získal Nobelovu cenu za literaturu za rok 1902. Třetí část připomene život a dílo německého filozofa Rudolfa Euckena (1908). Část čtvrtá představí německého básníka, prozaika, dramatika a překladatele Paula Heyseho (1910). Pátá část: život a dílo německého prozaika a dramatika Gerharta Hauptmanna (1912). V šesté části objevíme švýcarského básníka, prozaika, dramatika a esejistu Carla Spittelera (1919). Část sedmá představí německého prozaika a esejistu Thomase Manna (1929). Osmá část: život a dílo švýcarského prozaika, básníka a esejisty Hermanna Hesseho (1946). Část devátá uvede německou prozaičku, básnířku a překladatelku Nelly Sachsovou (1966). V desáté části si představíme německého spisovatele a esejistu Heinricha Bölla (1972). V jedenácté části si připomeneme britsko-rakouského spisovatele, teoretika společenských věd a humanistu Eliase Canettiho (1981). Dvanáctá část: německý spisovatel Günter Grass (1999). V části třinácté se dozvíme něco o rakouské spisovatelce Elfriede Jelinekové (2004). Čtrnáctá, předposlední část pořadu představí německou spisovatelku rumunského původu Hertu Müllerovou (2009). A část poslední, patnáctá, se vztahuje k letům 1744-1803, kdy žil německý spisovatel, filozof a průkopník preromantické estetiky Johann Gottfried Herder. Jde o „tajný tip“ na čtrnáctou „Nobelovku“ od autora pořadu.

autor: Radovan Charvát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.