Matoušovy pašije. Vrcholné dílo Johanna Sebastiana Bacha v sobotním Operním večeru

13. duben 2017

Matoušovy pašije měly premiéru v Tomášském kostele v Lipsku na Velký pátek roku 1727 a jedná se o vrcholné dílo svého autora i svého žánru.

Vysíláme 15. dubna v 19:00.

Je to jakýsi svorník celé skladatelovy duchovní tvorby a e jeho hudební a významové bohatství v podstatě nemá sobě rovného. Pro svůj strhující hudebně-dramatický účinek bývá někdy srovnáváno s operou, skladatelův záměr je ale liturgický, teologický a hluboce meditativní – dát všechno své umění do služeb biblického textu. I když pašije uvádíme v rámci operního večera, o operu v tomto případě nejde.

Samotný text Matoušova Evangelia tvoří hlavní dějovou osu. Evangelista je zúčastněný vypravěč a někdy také komentátor a jeho vokální part je pro dílo klíčový. Text Evangelia je ale jen jednou ze složek. Těmi dalšími jsou árie a sbory, které jsou velmi různého druhu. Podle logiky příběhu Bach zasadil do textu ty nejkrásnější protestantské chorály, a pak recitativy a árie – ty příběh rozvíjejí, komentují, reflektují, spoluvytvářejí. Propojení nedotknutelného biblického textu, tradičních chorálů a originálního nového textu je naprosto mistrovské. A dovolilo Bachovi zkomponovat dílo, které trvá přes tři hodiny, je monumentálně dramaticky vyklenuto a můžeme před ním jen znovu a znovu žasnout. Po premiéře v roce 1727 je provedl ještě jednou v roce 1279 a pak ještě v roce 1736. Při té příležitosti pořídil mimořádně pečlivý rukopis partitury, kaligraficky provedený čistopis psaný dvěma druhy inkoustu – žádný srovnatelný materiál z Bachovy ruky není proveden s takovou péčí, upozorňují badatelé.

Plejáda nahrávek a interpretací je opravdu široká. Nahrávka, kterou tentokrát zařazujeme, v něčem navazuje na tradici romantickou – není na dobové nástroje a využívá velké obsazení sborů. Nezapře také umělecky rukopis dirigenta Herberta von Karajana, který jednotlivé fráze rád spojuje do velkých celků a dociluje tak jednolitého hudebního proudu. K úrovni nahrávky přispívá i obsazení sólistů v čele s oběma hlavními protagonisty. Drážďanský rodák Peter Schreier, v dětství člen chlapeckého Kreuzchoru, zpíval Evangelistu nesčetněkrát a vtiskl postavě nezaměnitelné pojetí. Jeden z nejvzdělanějších pěvců 20. století barytonista Dietrich Fischer-Dieskau ztvárnil postavu Ježíše. Mezi interpreta árií vévodí altistka Christa Ludwig, dále sopranistka Gundula Janowitz, či barytonista Walter Berry. Dnes už jde téměř o historický snímek, který neztratil své kvality a nabízí zajímavé srovnání s dnešním přístupem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.