Matouš Hejl spolu s Ianem Mikyskou se formou vycházející z Hörspielu zamýšlejí nad Václavem Havlem jako člověkem řady rolí, v nichž ale stále vystupuje tentýž Havel. Osoba, která se ptá, ve svém myšlení vzlétne, záhy se však ukazuje, že je pevně ukotveno v přízemním realismu. Skladba propojuje textové úryvky z několika Havlových děl - jedná se především o Antikódy, Dopisy Olze a výběr z esejů.