Máte „svoje“ knihkupectví? Nakupujete v řetězci, u tradičního pultu, v kavárně, anebo v galerii?

10. srpen 2016
03683381.jpeg

Knih vycházejí ročně desetitisíce, a tak jednou ze základních otázek zůstává, jak je nabídnout čtenářům. Tradiční cestou je uložit je na knihkupecké pulty. Jak vypadají ty dnešní a jak je těžké, případně kolik radosti přináší knihy prodávat? Záleží na dobré značce knihkupectví, péči o stálé zákazníky, ale také na alternativních přístupech a odvaze nabídnout vždy ještě něco navíc.

Skrze samootevírací dveře obchodů knihkupeckých řetězců lze zahlédnout nepřeberné masy knih, které jsou dnes k dostání. Nalézt v takovém množství titulů ty podstatné, je často téměř nemožné. Pro menší nakladatele je někdy problematické své knihy na taková místa vůbec dostat. A vedou k tomu mnohdy prozaické důvody, jak říká Erik Lukavský z nakladatelství Fra: „Já si pamatuji, když jsme šli kdysi dávno do Luxoru, který je největší, tak se jim nelíbilo, že děláme paperbacky, což je taková česká úchylka, že Češi nechtějí kupovat nevázané knihy. Ale mně se hlavně líbilo, že oni nám tehdy řekli, že z takových knih nejdou dělat komínky, protože máme tenké knížky. My bychom tam museli přivést asi 3000 kusů, aby to bylo možné.“

Pro knihu do kavárny…Podobný „boj“ s knihkupeckými řetězci právě nakladatelství Fra svádí dál, zároveň se ale jeho zakladatelé rozhodli hledat trochu jinou cestu: „Protože jsme začali s nakladatelstvím a nějaký čas jsme se scházeli v kavárnách, tak jsme si řekli, že si otevřeme vlastní kavárnu, která nám bude vydělávat na knížky. A logické bylo, že zde budeme prodávat naše knížky plus některé ze spřátelených nakladatelství. Zpočátku jsme tady měli velkou knihovnu, ale protože samozřejmě ty knížky se prodávaly málo a v tomto prostředí jim to nesvědčilo, tak jsme se rozhodli, že budeme prodávat jen vlastní produkci.“

03683385.jpeg

Knihy pro děti, papírenské zboží i originální umělecká díla…Původní představa, že by mohla kavárna také dotovat nakladatelství, se nakonec nenaplnila. Kavárna Fra ale i tak žije rušným životem a k prodeji knih přispívá. Podobnou cestu vlastního prodeje zvolilo také nakladatelství dětských knih Baobab. V Táboře i v Praze vznikly obchody, v nichž je k dostání kompletní produkce nakladatelství. Navíc je tam ke koupi papírenské zboží a člověk si sem může zajít i na výstavu. To může ostatně udělat i v případě pražského knihkupectví Kavka vedeného Karolínou Truhlářovou: „Tento obchod jsme otevřeli před dvěma lety, i když v hlavě jsem ten nápad měla už asi další 2 roky, že bychom totiž mohli dát dohromady prostor, kde bychom shromáždili české nakladatelé i galerie a muzea, která vydávají knížky o výtvarném umění. A zároveň, že bychom to doplnili originálními pracemi, třeba na papíře.“

Ruční výroba, porcelán, design…Vedle knih s ryze výtvarnou tematikou se tak v knihkupectví Kavka dají koupit i grafiky, kresby nebo bibliofilské tisky. A jak doplňuje Karolína Truhlářová, dodavatelé knih jsou většinou sami vydavatelé, s distributory spolupracuje knihkupectví málokdy. Což je dáno i tím, že velká část knih se do distribuční sítě ani nedostane. Na tomto principu už od počátku funguje i knihkupectví PageFive, jak říká jeden z jeho zakladatelů Štěpán Soukup: „My jsme knihkupectví založili s kamarádem a spolužákem Františkem Kastem. Bylo to z touhy zkusit něco takového, co tady chybí, totiž alternativní umělecké knihkupectví, které podporuje současnou mladou scénu a přináší věci také z ciziny. Od počátku se soustředíme na malonákladovou publikační činnost. Díky ní jsme navázaní na studentskou ilustrátorskou scénu.“ Komorní prostor v pražských Holešovicích se plní jedinečnými výtvarnými publikacemi, se kterými se většinou jinde nesetkáte. Jde o malé náklady ručně dělaných knih, které ani často nemají ISBN kódy. Podobnou produkci má také například brněnské knihkupectví ArtMap, které nabízí i doplňky nebo porcelán českých designérů. Spojení knih s dalšími předměty nebo jejich zasazení do netradičních prostor je tedy dnes poměrně běžné.

03683386.jpeg

Knihkupectví je jeden z mála důkazů, že lidé stále myslí. Jerry Seinfeld

Vedle originálních knihkupeckých konceptů ale stále existuje i řada obchodů, na které se čtenáři spoléhají už dlouhé desítky letKnihkupectví Fišer v Kaprově ulici v Praze otevřel v roce 1933 nakladatel Josef Hokr. Po roce 1989 podnik odkoupil Bohumil Fišer, po jehož smrti se ho v roce 2008 ujal nakladatel Ladislav Horáček. V roce 2015 ho zdědily jeho dvě dcery, které budou podle všeho jeho poslední provozovatelky. Ke konci roku 2016 totiž knihkupectví vyprší nájemní smlouva a bytové družstvo se rozhodlo ji neprodloužit a započalo jednání s podnikatelem Jiřím Drboutem. S ním jednala i současná majitelka Anna Rezková Horáčková: „Jeho plány byly ale nejasné, nejdřív chtěl přestěhovat Fischera do menších prostor a tady z toho udělat restauraci. Poslední verze, kterou já jsem slyšela, byla provozovna luxusní kavárny, biopotraviny, bageterie a knihy že budou v patře. Na poslední schůzce, na které já jsem s ním byla, mi bylo sděleno, že vlastně nemá ani zájem o ten současný sortiment, ale že tam byl prodávat bestsellery.“

03683384.jpeg
03683382.jpeg

Anna Horáčková se tedy nakonec rozhodla, že Jiřímu Drboutovi značku Fišer neprodá. Protože ale sama vede nakladatelství Paseka, šéfování tak výrazné značky, jakou je knihkupectví Fišer, už by se jí do programu nevešlo. Proto se majitelky ještě před začátkem jednání s družstvem rozhodly, že značku svěří do rukou zkušené a zavedené firmy: „Cítili jsme, že to knihkupectví potřebuje mít za sebou silného partnera, který by ho dokázal udržet v dnešní podobě. První, kdo nás napadl a koho jsme oslovily je současný největší dodavatel knížek, distribuční firma Kosmas. Já si jich vážím, protože je považuji za jedny z nejslušnějších na knižní scéně, kteří zároveň dokážou držet kvalitu a jsou také silným hráčem na knižním trhu.“

Na České v Brně i v pražských Vršovicích drží knihkupectví stálí zákazníciK podobnému vývoji došlo i další knihkupectví s dlouholetou tradicí, brněnský Barvič a Novotný. Původní prodejna na České ulici vznikla už roku 1883. Josef Barvič založil vůbec první brněnské české knihkupectví. Když v roce 1924 zakladatel knihkupectví zemřel, jeho dalšího provozování se ujal Josef Novotný. Slavné časy soukromého vlastnictví trvaly ale jen do roku 1951, kdy byla prodejna zestátněna a z Barviče a Novotného se stalo knihkupectví U zvonečku. Původní název se vrátil až s restitucí majetku v roce 1991. V současnosti značku vlastní knihkupec Jan Kanzelsberger.

Knihy shání třeba až z Police nad MetujíPodobnou cestou si prošlo Vršovické knihkupectví, fungující v Praze už od roku 1934. V letech 1948 až 1989 byl jeho provoz přerušen, posléze se ale na místo znovu vrátil prodej knih. Dnes Vršovické knihkupectví drží nad vodou početná základna stálých zákazníků, potvrzuje současný provozovatel Martin Koubík: „Nabízíme nadstandardní služby, sháníme i knížky, které vůbec nejsou na trhu. V tom máme rekord, že jsme koupili knížku, která je 100 let stará. Spolupracujeme s antikvariáty, kde sháníme danou knížku a necháme si ji poslat třeba až, já nevím, z Police nad Metují.“ Jestli Vršovické knihkupectví nakonec čeká podobný osud jako Knihkupectví Fišer, zatím jasné není. Bez pochyby zůstává, že tradiční kamenná knihkupectví nemají v konkurenci větších prodejních sítí a internetového prodeje snadnou pozici.

03683387.jpeg