Máte chuť říct sousedům nepříjemnou pravdu do očí? Přestěhujte se do Horního Rakouska
Jedinečný masopustní průvod hadrníků v hornorakouském Ebensee je zapsaný v nehmotném dědictví UNESCO. V alpském údolí v městečku na břehu jezera Traunsee se prochází těsně před popeleční středou už sto dvacet let. Průvodu se účastní stovky místních v roztrhaném oblečení a v dřevěných maskách. K čemu je maskování dobré, zjišťovala Mária Pfeiferová.
Dřevěné masky na obličeji mají svůj význam – lidé s maskou totiž můžou podle tradice bez následků sousedům změněným hlasem říkat, co se jim na nich nelíbí a pomlouvat druhé. A také to tak dělají.
Originální slovinský masopust usiluje o zápis na seznam UNESCO. Potírá všechno zlé a vyhání zimu
Masopustní rej vypukl i ve Slovinsku. Říká se mu Kurentovanje a nejde jen o veselí a zábavu. Postavy a zvyky jsou natolik původní a originální, že Slovinci usilují o to, aby svůj karneval zapsali na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Centrem Kurentovanje je město Ptuj. Průvod ale můžete potkat i v jiných slovinských městech, například v Lublani.
V parukách, kloboucích, v oblečení deformujícím postavu a s dřevěnou škraboškou na obličeji nikdo nemá šanci poznat, kdo se pod maskou ukrývá.
Výsměch bohatým
Kristine a Astrid si své masky koupily a přišli do průvodu už se zakrytým obličejem. Kristine mi popisuje svou masku: Na klobouku má přilepené staré plyšové hračky svých dětí, na rukou háčkované rukavičky po babičce, starý kroj zdobí nastříhané cáry látky a střecha deštníku je roztrhaná na několik kousků.
Kdy přesně vznikl průvod hadrníků v maskách chráněný UNESCO, místní nevědí. Pravděpodobný vznik mi popisuje Gerhard Spengler z informačního centra.
Vzorem prý byl místním bohatý a výpravný průvod z Ausee, ale protože v Ebensee žili spíše chudí dělníci, kteří těžili z hor sůl, tak právě hadry a cáry měly parodovat měšťanské bohaté průvody. Používalo se staré dámské oblečení, šaty, klobouky, šátky a na obličej závoj – teprve později dřevěné masky.
Zábava a pospolitost
Gmundenská keramika je rakouská klasika. Vyrábí se už 300 let a pořád nestárne
V Česku máme cibulák, rakouským fenoménem je gmundenská keramika. Ručně vyráběné hrnky, talíře nebo džbán z keramičky na břehu jezera Traunsee v hornorakouské oblasti Salzkammergut má v Rakousku téměř každá rodina. Hliněné nádoby v Gmundenu vyráběli už od mladší doby kamenné. Tvorba typické místní keramiky je poprvé doložená v roce 1492.
Podle Gerharda žijí masopustem i ve 21. století ve městě všechny generace. Pondělní slavnost s průvodem masek oblečených v záplatovaných starých ženských šatech je pro místní důležitou součástí života v obci. Kdo může, přijde do průvodu, ostatní se připojí večer v místních hostincích a slaví se až do rána.
Gerhard vysvětluje, jak je pro všechny důležité se sejít. Je to slavnost, kterou si obyvatelé Ebensee sami organizují, a pospolu ji prožívají až do popeleční středy, kdy pravidelně spálí na břehu řeky Traun látkovou postavu a přechází do čtyřicetidenního období půstu.
Praní peněženek
V průvodu se potkávám s Andreasem, který si masku vyrobil z lipového dřeva. Udělal ještě další dvě, ale vydržela jen ta, která teď zdobí jeho obličej. Její výroba mu trvala asi třicet hodin.
Masopustní oslavy končí na popeleční středu symbolicky – místní si vyperou v řece své prázdné peněženky a začnou šetřit na další rok.
Související
-
Rakousko zapadalo metry sněhu a užívá si alpskou zimu
Vstup Rakouska do letošního roku vypadal jako skok z výšky do sněhové závěje. Země v posledních dvou týdnech zapadala metry sněh.
-
Projděte se po střechách rakouského Lince
Po půdách, věžích a střechách domů v centru hornorakouské metropole vede dřevěná stezka. Lemují ji díla čtyřiceti umělců z celého světa.
