Masové hroby? Trosky? Ani to proruské Čechy na Velkém vlasteneckém výletu nezlomilo

„Rozhodně jsem neměl v plánu nikoho převychovávat. Nicméně jsem si říkal, že zažité situace budou natolik silné, že ti lidé třeba některá svá stanoviska přehodnotí,“ přiznává Kvapil. Během cesty mluvili s těmi, kteří při náletech ruských bomb a dronů přišli o celé rodiny, viděli masové hřbitovy, celé oblasti plné trosek a suti, a pár metrů od nich dokonce spadla puma, jejíž následky viděli pár minut po dopadu. 

Velký vlastenecký výlet (rež. Robin Kvapil)|foto:Stanislav Krupař, Punk Film, Bontonfilm

Nic z toho však, aspoň zdánlivě, nemělo na názory dobrovolných cestovatelů zásadní vliv. „Nějaké vnitřní změny tuším, ale lidé obecně neradi mění svůj názor. Navíc jde o komunitu, která je v rámci hybridní války a dezinformační kampaně vedené ze strany Ruska cíleně utužovaná,“ vysvětluje režisér pevné postoje svých spolucestovatelů.

Když je ani tohle nezmění, musím se změnit já.
Robin Kvapil

Už ve filmu režisér říká, mu během zmíněné cesty mnohé došlo. Třeba právě skutečnost, že mnozí se skutečně nikdy nezmění, ať už by viděli cokoliv. Tudíž pochopil, že se musí změnit on sám. Na otázku, jak a v čem, odpovídá: „To pořád ještě úplně nevím. Uvedu aspoň jeden příklad, i když neříkám, že je to řešení, spíš součást celkového kontextu. Než jsem navštívil válečnou Ukrajinu, mě nikdy nenapadlo, že je dobrý nápad vstoupit do aktivních záloh. Teď si to myslím,“ svěřuje se.

Současně apeluje na politickou reprezentaci naší země, aby lépe reagovala na komunitu ovlivněnou ruskými dezinformacemi, která se snaží náš stát rozložit. „Zatím, myslím si, je v tom naše republika dost bezzubá,“ uzavírá Robin Kvapil, režisér dokumentu Velký vlastenecký výlet.