Masajské čtvrtky a Ježíšova sekyra. Střet kultur v povídkách Ivy Pekárkové

4. květen 2022

Střety kultur a vztahy mezi národy a rasami. Taková jsou témata, kterými se ve svých dílech hodně zabývá současná česká spisovatelka Iva Pekárková, autorka řady románů, cestopisů, souborů povídek a esejů. Žila jako uprchlice v USA, od roku 2005 žije jako imigrantka v Anglii. Dvě z jejích povídek v podání Vandy Hybnerové a Apoleny Veldové poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Masajské čtvrtky
Připravila: Alena Zemančíková
Účinkuje: Vanda Hybnerová
Režie: Ivan Chrz
Natočeno v roce 2014.

Ježíšova sekyra
Účinkuje: Apolena Veldová
Režie: Vlado Rusko
Natočeno v roce 2015.

„Ve svých prózách, žánrově blízkých reportáži, jednak reflektuje zkušenost exilu a zážitky z multikulturního, postmoderního světa, jednak zhodnocuje bohaté zážitky cestovatelky,“ píše se o Ivě Pekárkové na Portálu české literatury. Autorka se narodila roku 1963 v Praze, o dvaadvacet let později emigrovala do USA. Na přelomu století se na pár let vrátila zpět do České republiky, od roku 2005 pobývá ve Velké Británii.

Iva Pekárková je v českém literárním prostředí vyslankyní multikulturalismu, jehož se zastává a má k tomu své důvody filozofické i osobní. Pohybuje se totiž nejen v privilegovaném světě bělošské kultury, ale často i v takzvaném „třetím světě“, jehož příslušníky ze všech kontinentů má v Londýně za své sousedy.

Povídka Masajské čtvrtky se odehrává v Africe a s ironií nahlíží na obchod s takzvanou „autentickou místní kulturou“ a na turistický byznys. Dějištěm prózy Ježíšova sekyra je stanice taxislužby. Příběh taxikáře, jeho stálé zákaznice a jednoho přistěhovalce vychází z vlastní autorčiny zkušenosti a vypráví o soužití nejen ras a kultur, ale i náboženství.

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.