Maryša. Slavné drama bratří Mrštíků o pošlapané hodnotě svobody

2. duben 2022

Maryša, vrcholné drama Aloise a Viléma Mrštíků, není jen známým příběhem nenaplněné lásky a tragického manželství, ale především líčí vzpourou proti omezujícímu řádu ve jménu lidské svobody. Pravdivostí, syrovostí a vnitřní dramatičností příběhu překročili autoři schéma tradičního milostného trojúhelníku ve venkovských kulisách i rámec „realistické hry“. Rozhlasovou inscenaci s Janou Dítětovou v titulní roli poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Rozhlasový přepis divadelní inscenace Realistického divadla Zdeňka Nejedlého
Rozhlasová úprava a dramaturgie: Dalibor Chalupa
Osoby a obsazení: Lízal, sedlák (Karel Máj), Lízalka, jeho žena (Jiřina Štěpničková), Maryša, jejich dcera (Jana Dítětová), Rozára, služka (Zdeňka Černá), Vávra, mlynář (Pavel Spálený), Francek, rekrut (Vilém Besser), Horačka, jeho matka (Emilie Hráská), Strouhalka, Maryšina teta (Jarmila Májová), Strouhal, její muž (Josef Koza), stařenka, Maryšina babička (Vlasta Jelínková), hospodský, Franckův poručník (Bohumil Pastorek), hospodská (Marie Marešová), Pavel, řeznický tovaryš (Pavel Handl), Hrdlička, obecní sluha (Václav Kaňkovský), soudní sluha (Jiří Zahradník), Franěk (Josef Vinklář), Buček (Ladislav Kazda), Hrdličková (Ema Skálová) a Krištofl (Stanislav Hájek)
Režie: Karel Palouš
Natočeno: v roce 1966

Po odchodu z Prahy se novým domovem spisovatele Viléma Mrštíka staly Diváky, malá vesnice u Brna, kde byl jeho bratr Alois učitelem. Tady také spolu napsali drama Maryša, které bylo inspirováno osudem selské dcery z Těšan, Marie Horákové, donucené rodiči, aby se provdala za vdovce bez ohledu na to, že milovala jiného. Její osud se však od Maryšina podstatně lišil – její manželství totiž bylo šťastné. Už z toho je zřejmé, že Maryša není jen realistickým obrazem milostného trojúhelníku v atraktivním folklorním hávu. Součástí české divadelní klasiky se stala proto, že její téma je mnohem obecnější. Bratři Mrštíkové totiž napsali především hru o tragické vzpouře proti omezujícímu řádu ve jménu lidské svobody.

Čtěte také

I když dnes se Maryša na česká jeviště stále vrací, po premiéře v roce 1894 nebyla tehdejší kritikou přijata jednoznačně pozitivně. Ostatně ani ti, kdo rozhodovali o uvedení Maryši na scénu Národního divadla, se nemohli smířit s kritičností a pravdivostí textu, a proto hru nejprve zařadili na zkoušku jako odpolední lidové představení. Dnes ale Maryša právem patří k nejhranějším titulům našeho dramatického umění a titulní hrdinku ztělesnila řada předních hereček.

Často se uvádí, že v Maryše je použito slovácké nářečí. Základem ovšem je hanácký dialekt, kterým se mluvilo na jihovýchod od Brna v části bývalého soudního okresu klobouckého. Při prvním uvedení v Národním divadle, které se ostatně rodilo velmi bolestivě, se zřejmě s ohledem na pražské publikum nářeční prvky zejména v hláskové podobě slov omezily tak, že dialog se místy přestával podobat svéráznému moravskému jazykovému útvaru. Jan Herben to ve svém referátu v časopise Čas ostře kritizoval. Naproti tomu Josef Holeček v Národních listech protestoval proti užití nářečí jako takového. Ale v pozdějších vydáních hry, zejména v pátém a sedmém se moravské nářeční prvky prosadily tak, že budí dojem opravdového lidového hovoru.

Pokud dnes dramaturgie některého divadla sáhne po této hře, má k dispozici řadu verzí: téměř kompletní rukopisné pretexty, ručně psanou nápovědní knihu k premiéře v Národním divadle a řadu vydání. To z roku 1956, paradoxně nejfolklornější, prohlásilo samo sebe za kritické.

Maryša byla první celovečerní hrou, kterou odvysílal Československý rozhlas. Bylo to 23. listopadu 1927. Z několika rozhlasových nastudování jsme vybrali tentokrát inscenaci režiséra Karla Palouše s Janou Dítětovou v titulní roli.

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.