Martin Suter hájí pozici mezi nejprodávanějšími autory německy psané literatury se Slonem

2. únor 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03793308.jpeg

Téměř vše, co doposud Martin Suter napsal, se těšilo velkému zájmu čtenářů. Před nedávnem vyšel v jeho kmenovém nakladatelství Diogenes nový titul s názvem Slon.

Autor píše poutavě, lehce a jakoby nevtíravě se dotýká vážných společenských témat. Ani ve svém nejnovějším románu nedělá výjimku. Tentokrát jde o genovou manipulaci. Na jeho začátku si Martin Suter dává na čas s rozvíjením děje. Na konci, jako by se rozhodl vše dohnat, zhustil děj na pár stránek. Ale nepředbíhejme.

V prvních kapitolách se octneme mezi bezdomovci, ztracenými existencemi a alkoholikyU Fritze Schocha, jednoho z protagonistů románu, je ovšem od začátku jasné, že nepatří k těm beznadějným případům. Jednoho dne se probudí ve své jeskyňce a vidí malého růžového, svítícího slona – hlavního hrdinu Suterova románu. Příběh pokračuje v pohádkovém duchu - děj je jakýmsi mixem mytických prvků a tvrdé reality světa byznysu. Suter – jako ostatně pokaždé – odvedl perfektní práci i na poli rešerší a obklopil svého růžového hrdinu věrohodnými spoluhráči.

Tak je čtenář uveden do cirkusového prostředí, kde pracuje sloní pečovatel Kaung z Barmy, dochází sem i veterinář specializovaný na slony, doktor Reber. Do tábora těch dobrých pohádkových bytostí patří i další veterinářka Valerie. Zlo, které musí být potrestáno anebo přinejmenším vyjít naprázdno – jak také tento příběh skončí – reprezentuje doktor Roux, který provádí genové manipulace u slonů pro – a v tomto bodě to Suter opravdu trochu přehnal – čínský koncern.

03793307.jpeg

Jak naklonovat slona?Malým růžovým slonem jsou jeho ochránci okouzleni a jeho autor, doktor Roux, ho chce za každou cenu získat zpět, aby ho mohl použít k odběru kmenových buněk.

Dva zdánlivě neslučitelné světy – pohádkový a tvrdě vědecko-obchodní se Suterovi podařilo úspěšně kombinovat. Jak už jsem řekla, velmi důležitá byla práce v předpolí románu. Ani na jednom místě knihy nemá čtenář pocit, že by autor nevěděl, o čem mluví. Exkurzy na pole genové manipulace jsou perfektně rešeršované. Dalším chytrým tahem je členění kapitol – Suterova útlá knížka má sto kapitol, žádná z nich nepřesahuje pět stránek.

Myslím, že mohu s klidným svědomím tento trochu lehčí román čtenářům doporučit. Třeba se dočká i překladu do češtiny. Od Sutera, který patří k nejznámějším a nejoblíbenějším švýcarským autorům, byl doposud přeložený pouze jediný titul Odvrácená strana měsíce. Vyšel v nakladatelství Euromedia-Odeon v překladu Lenky Houskové v roce 2006.

autor: Eva Novak
Spustit audio