Martin Suter hájí pozici mezi nejprodávanějšími autory německy psané literatury se Slonem

2. únor 2017
03793308.jpeg

Téměř vše, co doposud Martin Suter napsal, se těšilo velkému zájmu čtenářů. Před nedávnem vyšel v jeho kmenovém nakladatelství Diogenes nový titul s názvem Slon.

Autor píše poutavě, lehce a jakoby nevtíravě se dotýká vážných společenských témat. Ani ve svém nejnovějším románu nedělá výjimku. Tentokrát jde o genovou manipulaci. Na jeho začátku si Martin Suter dává na čas s rozvíjením děje. Na konci, jako by se rozhodl vše dohnat, zhustil děj na pár stránek. Ale nepředbíhejme.

V prvních kapitolách se octneme mezi bezdomovci, ztracenými existencemi a alkoholikyU Fritze Schocha, jednoho z protagonistů románu, je ovšem od začátku jasné, že nepatří k těm beznadějným případům. Jednoho dne se probudí ve své jeskyňce a vidí malého růžového, svítícího slona – hlavního hrdinu Suterova románu. Příběh pokračuje v pohádkovém duchu - děj je jakýmsi mixem mytických prvků a tvrdé reality světa byznysu. Suter – jako ostatně pokaždé – odvedl perfektní práci i na poli rešerší a obklopil svého růžového hrdinu věrohodnými spoluhráči.

Tak je čtenář uveden do cirkusového prostředí, kde pracuje sloní pečovatel Kaung z Barmy, dochází sem i veterinář specializovaný na slony, doktor Reber. Do tábora těch dobrých pohádkových bytostí patří i další veterinářka Valerie. Zlo, které musí být potrestáno anebo přinejmenším vyjít naprázdno – jak také tento příběh skončí – reprezentuje doktor Roux, který provádí genové manipulace u slonů pro – a v tomto bodě to Suter opravdu trochu přehnal – čínský koncern.

03793307.jpeg

Jak naklonovat slona?Malým růžovým slonem jsou jeho ochránci okouzleni a jeho autor, doktor Roux, ho chce za každou cenu získat zpět, aby ho mohl použít k odběru kmenových buněk.

Dva zdánlivě neslučitelné světy – pohádkový a tvrdě vědecko-obchodní se Suterovi podařilo úspěšně kombinovat. Jak už jsem řekla, velmi důležitá byla práce v předpolí románu. Ani na jednom místě knihy nemá čtenář pocit, že by autor nevěděl, o čem mluví. Exkurzy na pole genové manipulace jsou perfektně rešeršované. Dalším chytrým tahem je členění kapitol – Suterova útlá knížka má sto kapitol, žádná z nich nepřesahuje pět stránek.

Myslím, že mohu s klidným svědomím tento trochu lehčí román čtenářům doporučit. Třeba se dočká i překladu do češtiny. Od Sutera, který patří k nejznámějším a nejoblíbenějším švýcarským autorům, byl doposud přeložený pouze jediný titul Odvrácená strana měsíce. Vyšel v nakladatelství Euromedia-Odeon v překladu Lenky Houskové v roce 2006.

Spustit audio
autor: Eva Novak