Martin Rychlík: Ve vlasech se dá číst, jen musíte vědět, co to znamená
To říká kulturní antropolog Martin Rychlík, autor výpravné publikace Dějiny vlasů. Probírá v ní početné funkce vlasů, účesů a vousů a jejich proměny v dějinách a v různých světových kulturách. Výklad doprovází několik set kreseb, reprodukcí a fotografií, které dokládají úžasnou rozmanitost účesů v historii lidstva.
„Úpravy vlasů patří mezi takzvané kulturní univerzálie – věci, které jsou všem lidem společné a nacházejí se ve všech kulturách a společnostech,“ říká Martin Rychlík. Dá se vystopovat, jak je to dlouho, co si lidé vlasy upravují? „To nikdo neví,“ odpovídá kulturní antropolog. „Prokazatelně nejstarším dokladem jsou zpodobení vlasů na lidských figurkách. Willendorfská venuše, nález ze současného území Rakouska, má kadeřený účes – to je kolem 30 000 let, kdy víme, že se lidé úpravou vlasů zabývají. Jsou i další stopy v Evropě. Víme, že Őtzi, slavná mumie z Őtztalských Alp, zamrzlá v ledovci asi 5 300 let, měl vous a krácené vlasy. Odborníci zjišťovali, jakou měl délku vlasů nalezených v okolí, a měl je určitě kráceny.“
Vlasy v dějinách symbolizovaly a stále symbolizují mnoho věcí. „Tou primární je odlišení pohlaví. I dnes, kdy máme velkou svobodu, jak si upravovat vlasy, a už to neplatí absolutně, víme, kdo nosí delší vlasy a kdo kratší sestřih. Tak to platilo ve většině společností. Vlasy ukazují na různý status, na různé postavení v hierarchii. Účesem se lišily totemové klany – u severoamerických indiánů byla příslušnost ke klanu podle totemového zvířete zobrazena v účesu. Dodnes se z úpravy vlasů dá vyčíst náboženská příslušnost. Jinak se česali kněží, kteří až do II. vatikánského koncilu nosili tonzuru. Muslimové mají přímo zakázáno, co nesmějí, například vlasy na kohouta, dnes bychom řekli číro. Různé úpravy vlasů patřily k přechodovým etapám života - svatbám, čepení nevěst, zakrývání účesu, děti vstupovaly do společnosti tzv. postřižinami…“
Vlasy byly v mnohých kulturách považovány za sídlo duše. Jednou z nejzajímavějších kapitol knihy je rituální nakládání s odstřiženými vlasy, anebo význam vlasů v magii či úpravy vlasů jako výraz společenské revolty.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.