Martin Luther a jeho chorály v proměnách šesti staletí. 480 let od smrti náboženského i hudebního reformátora

Martin Luther považoval hudbu za nedocenitelný dar od Boha: věřil, že dokáže hlouběji než slova výkladů nést poselství evangelia, dotknout se srdcí a posílit víru. Tak jako nikdo jiný se zasloužil o demokratizaci církevního zpěvu: místo latinského chorálu prosazoval při bohoslužbě písně v národním jazyce, místo pasivního poslechu aktivní sborový zpěv věřících. „Když si to nezazpívají, nebudou tomu věřit,“ znělo další z jeho úderných hesel.

A že byl pro hudbu nejen nesmírně nadšený, ale stejně tak i nadaný, melodie a texty v hojné míře také sám psal, případně upravoval, překládal a parafrázoval starší předlohy (gregoriánský chorál i světské písně lidu).

Od Lutherova úmrtí letos uplyne 480 let (zemřel 18. února 1546 ve svém rodném Eislebenu). Jeho duchovní písně – chorály – však znějí už půl tisíciletí a stále znovu inspirují skladatele napříč epochami. V pořadu Duchovní hudba zazní ikonické protestantské zpěvy ve své původní podobě, v sofistikovaných polyfonních úpravách i ve strhujících varhanních zpracováních.