Martin Františák: Průtrž

03081683.jpeg

Příběh dvou bratří v původní rozhlasové hře, která se svým dějem vrací do těžkých časů lehkých topných olejů v devadesátých letech minulého století. Vítězný text ze soutěže k 90. výročí Českého rozhlasu.

Poslouchejte na Vltavě 6. ledna 2015 ve 21:30. Po odvysílání se hra objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do pondělí 12. ledna 2015.


Mladší ze dvou bratří, hlavních hrdinů hry, se kolem nejasných obchodů pohybuje už dlouho. Starší, původním povoláním voják, právě přišel o špatně placenou práci a i jeho osobní život je v troskách. A v tu chvíli mu bratr nabízí pomoc v podobě nové práce. Rozjíždí se koloběh, ze kterého se dá jen těžko vystoupit.

Martin Františák pochází z Valašského Meziříčí a do rodného kraje umísťuje děj většiny svých her. Vystudoval divadelní fakultu JAMU v Brně. K dnešnímu dni má na svém kontě přes padesát režií v českých a moravských divadlech. V letech 2005-2007 byl uměleckým šéfem v brněnském Divadle Polárka, od roku 2007 působil sedm let jako umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče a od příští sezóny by se měl stát šéfem činohry Národního divadla v Brně.

Martin Františák je také vůdčí uměleckou osobností divadelního souboru Jana Honsy v Karolince. V produkci ČT Martin Františák režíroval cyklus Česko jedna báseň. Je autorem divadelních her Doma, Nevěsta a Karla. Posledně jmenovanou, stejně jako hru Doma uvedlo Pražské Národní divadlo.

Pro rozhlas napsal Martin Františák tři hry – Tvůj děda, Dva chlapi za město a Průtrž. Při příležitosti premiéry poslední z nich jsme autora poprosili o odpověď na dvě otázky:

Hra vychází z autentického materiálu. Tím, že jste si vybral takovou látku, trochu vybočujete z řady svých předchozích her. Byl to tak silný impuls? Devadesátá léta nastavila pravidla, do kterých dodnes nevidíme. V té době se spousta věcí okolo LTO děla téměř na dotek. Vsetín vyhrával jeden hokejový titul za druhým, chlápci nosili do hospody pistole, někomu zplesnivěly v garáži prachy, jiného, co bydlel za kopcem, oddělali, jiní zmizeli… Tehdy to u nás vypadalo jako u Alibaby a čtyřiceti loupežníků…

Po letech jsem se dozvěděl o knize Jany Lorencové Krvavé oleje a došlo mi, kdo bydlel tam za kopcem a s kým tehdy chodila ta holka, co jsem s ní nebezpečně tancoval, a čí je ta veliká fabrika na kraji města. Pochopitelně z toho šla hrůza a bezmoc. Zjištění, že ta jejich pravidla většina lidí přijala jako nutnost pro přežívání, bylo horší než historky o uřezaných končetinách. A tak jsem napsal takový výkřik.

Když jsem ho psal a mluvil o tom, tak každý zmlknul a tiše pokyvoval hlavou. Byl cítit strach. A je cítit dodnes. Příběhy nenažraných olejářů nejsou na pranýři, ale jsou reklamou pochmurného úsměvu nově vzniklých elit.

Průtrž bude vaší třetí hrou realizovanou v rozhlase. V čem je pro vás největší rozdíl v psaní pro rozhlas a pro divadlo? Pro rozhlas se pokouším psát. Hraji si se slovy, dělám lotroviny u stolu, představuji si, jak to bude zníííít… Je to více hra. A taky si myslím, že jsem v tom amatér. U divadla je to jinak. Dodnes jsem napsal tři hry. Doma, Nevěstu a Karlu.

V Průtrži jsem našel tři, čtyři postavy. Matku, Kněze, Syna a dítě. Postavy, které znám, myslím, důvěrně. A s nimi začínám psát hru z krajiny. S postavami si užívám v dobrém i ve zlém. Mluvím o nich s kamarády, obyčejnými lidmi, otravuji manželku a sleduji svět okolo i ten v sobě.

Rádio je jiné. Tolik nebolí. A taky rádio je hlas, a tak jsem chtěl o těch věcech, které se tam tenkrát u nás na severu děly, promluvit. Ani více, ani méně.


Osoby a obsazení: matka - Jana Švecová (Johanna Tesařová), Jiří - její syn (Martin Stránský), Mirka - jeho manželka (Vanda Hybnerová), Marek - její druhý syn (Martin Hofmann), Markéta - jeho snoubenka (Zuzana Ščerbová), JUDr. Posel - obchodník (Martin Zahálka), JUDr. Kuták - obchodník (Ladislav Frej), Stronský - kněz (Jaroslav Satoranský), Valentová ze vsi (Andrea Černá), Valenta ze vsi (Petr Halíček), Koňařík z vily (Michal Novotný), Jarda z herny (Martin Velíšek), Malina - muzikant (Jiří Hána), Lacina - muzikant (Tomáš Vacek) a hlas z rádia (Stanislava Dufková)

Autor: Martin Františák Dramaturgie: Renata Venclová a Martin VelíšekHudba: Jakub Kudláč Režie: Natálie Deáková

Natočeno v roce 2014.

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby