Marka Míková: Každý den je svým způsobem zázrak, když se zastavíte a otevřete oči

21. prosinec 2017
Marka Míková

Marka Míková, spisovatelka, režisérka a divadelnice, nalézá diamanty v obyčejných okamžicích.

Marka Míková je žena mnoha talentů. Fanoušci svébytné ženské punkové kapely Zuby nehty už víc než třicet let poslouchají písně, které nesou její nezaměnitelný autorský rukopis; Marčinou původní profesí je loutkové divadlo, které neopustila, dělá je se svou vlastní divadelní společností, také pohostinsky režíruje třeba v divadlech na Kladně nebo v Českém Těšíně, specificky svou lásku k loutkám uplatnila ve spolku Loutky v nemocnici, který před třinácti lety založila a který se zasazuje o ulehčení pobytu dětí v nemocnicích a léčebnách.

Při návštěvách dětských pacientů zažíváme jedinečný moment - dítě si začne povídat s loutkou a zapomene, co ho bolí a trápí - a okamžitě potom častokrát nastává zlepšení.

Přiznává ale také, že ze začátku nebylo lehké naučit se vyrovnat s těmi neveselými aspekty nemocničních návštěv.

Nebojíme se s dětmi smát, to je samozřejmé a radostné, ale naučili jsme se i nebát se s nimi plakat, pustit emoce v situacích, které jsou nepřekonatelně těžké. Zjistili jsme, že pomáháme vždy, když jsme pravdiví.

Ve svých knížkách pro děti, kterých je čerstvě deset (v nakladatelství Argo vychází Pán a vrabec), se Marka vydává do svérázných fantazijních světů, ve svých příbězích spojuje reálné s nereálným, do života jejích literárních hrdinů často prostupuje prvek hry a podle jejích pravidel se pak odvíjí další dění. Prostředí Marčiných literárních příběhů se mění, třeba Knihafoss se odehrává na Islandu, Mrakodrapy jsou inspirováni jejím pobytem v USA, leckdy se její literární hrdinové pohybují v prostředí městských sídlišť, které je každodenní životní zkušeností Marky Míkové. Přitom je ale každý den této všestranný umělkyně jiný, ovšem vždycky pestrý.

Duší jsem teď nejvíc v knížkách, nejraději bych psala každý den... ovšem být na volné noze je občas jako žonglování s míčky a kužely, není snadné si veškerou práci rovnoměrně rozvrhnout. Ale je to nesmírně zábavné.

  • Rozhovor
  • Hosté Vltavy