Mark Cousins má na ruce vytetovaný podpis Orsona Wellese

25. červenec 2018
Mark Cousins, Marta Donzelliová

Britský režisér Mark Cousins je velkým milovníkem filmu a filmařů. Magické umění taky propaguje, jak může. Známá je například jeho velkolepá, i v Česku uvedená série Příběh filmu: Odysea. A když má Cousins něco nebo někoho rád, je to vidět. Platí to třeba i o Orsonu Wellesovi, jehož podpis má vytetovaný na ruce.

Rasismus v Rumunsku je dnes propracovanější, říká režisér filmu, který na karlovarském festivalu získal Křišťálový glóbus

Radu Jude na KVIFF 2018

Přišel, viděl, zvítězil. Tak by se dal charakterizovat pobyt rumunského filmového režiséra Radua Judeho na karlovarském filmovém festivalu. V hlavní soutěži měl svůj nový snímek, a odnesl si vavříny nejvyšší: Křišťálový glóbus za nejlepší film v hlavní soutěži.

Na karlovarském filmovém festivalu navíc uvedl českou premiéru svého dokumentárního snímku Oči Orsona Wellese. Jde o film, který je neobvyklý už svým pojetím – je to vlastně jeden dlouhý dopis, který Cousins píše slavnému filmaři (a taky rozhlasákovi, divadelníkovi a výtvarníkovi) – a dokonce se dočká odpovědi! „Je v tom pieta, ale taky humor. Chtěl jsem ve filmu mít i kritiku svého díla, a nejlépe z úst samotného Orsona Wellese. Proto jsem mu dovolil tuhle kritiku říct. I proto, že Welles měl smysl pro humor, ač se na to dnes zapomíná,“ usmívá se Mark Cousins. K osobnosti Orsona Wellese přistoupil ovšem samozřejmě s respektem. „Nelíbí se mi, když někdo prezentuje své názory a pohledy jako objektivní a pravdivé. To bych si nedovolil. Proto ve filmu mluvím k Wellesovi a říkám: Vy jste udělal to a to… Nikoliv On udělal to a to. Nakonec jsem tak Orsonu Wellesovi blíž. Je to intimnější, subjektivizující, nehlásám, že mám patent pravdu,“ popisuje režisér důvody, proč pro svůj film zvolil formu dopisu. Je to i divácky atraktivní: s různými otevřenými dopisy se setkáváme dnes a denně, tenhle je ale úplně jiný, vtipný, poučný a obrazově poutavý, se spoustou ukázek z umělcova díla.

Rusko žije v absurdním filmu, říká držitel Ceny za nejlepší dokument karlovarského filmového festivalu Vitalij Manskij

Vitalij Manskij na KVIFF 2018

Záslužný, poučný – tak hodnotí diváci i kritika nový dokument Vitalije Manského. Jmenuje se Svědkové Putinovi, ukazuje první rok Vladimíra Putina ve funkci ruského prezidenta a na karlovarském filmovém festivalu za něj filmař získal Cenu za nejlepší celovečerní dokument.

Důležitou postavou filmu je Wellesova dcera Beatrice. Do snímku vnesla lidskou polohu. „Ona se svým tátou žila poměrně dlouho. Welles ji nedával do školy, říkal si, že je to zbytečné. Dvacet let tak spolu cestovali, a tak se samozřejmě dobře poznali. Pro film byla Beatrice důležitou osobou,“ vysvětluje Cousins.

Wellesova dcera přišla se spoustou zajímavých informací. Třeba že její otec rád dělal dresingy k salátům, a taky že skoro pořád kreslil nebo maloval. „Jeho výtvarné projevy se dají chápat jako deník. K malování se Welles uchyloval ve chvílích, kdy byl z něčeho frustrovaný, kdy mu nebylo dobře. Často maloval pozdě v noci, v hospodě nebo doma. Naštěstí se spousta jeho výtvarných prací zachovala. Třeba i kresby z doby, kdy mu Wellesovi třináct nebo čtrnáct,“ pochvaluje si Mark Cousins. Sám pak vyzdvihuje témata, kterým se objekt jeho zájmu a obdivu věnoval. „Jsou dodnes aktuální. On často zobrazoval velké, prázdné, nabubřelé autokraty, a takových je dnes, bohužel, spousta. Putin, Módí, Erdogan, Trump… To, co Orson Welles dělal, je dnes velmi relevantní,“ konstatuje Mark Cousins, autor dokumentu Oči Orsona Wellese. A proč právě tenhle název? „Welles byl velký umělec a myslitel, ale myslel především očima, to u něj bylo podstatné,“ uzavírá Cousins pro vltavskou Mozaiku.