Marina Cvetajevová: Poéma konce. Poslední procházka mileneckého páru Prahou
Poslechněte si literárně-hudební pásmo z Poémy konce výjimečné ruské básnířky Mariny Cvetajevové a z hudby György Ligetiho a Maurice Ravela. Básnická skladba je situovaná do Čech, kam se Cvetajevová po sovětském převratu uchýlila se svým manželem, bělogvardějcem Sergejem Efronem, a v letech 1922–25 zde žila. Uvádíme ke 130. výročí narození autorky. On-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Překlad: Hana Vrbová
Hudba: György Ligeti, Maurice Ravel
Režie: Markéta Jahodová
Účinkují: Ivana Uhlířová, Lukáš Hlavica, Jana Franková Doležalová
Natočeno: 2016
Třicetiletá básnířka v Čechách nalezla svůj první exil, alespoň dočasný pokoj po trýznivých válečných a revolučních létech, během nichž zahynula její nejmladší dcera. Exil, útočiště, ne však domov, který celoživotně spojovala především s nalezením sebe sama, s nedosažitelným cílem, jenž ji předurčil k věčnému nomádství.
Čtrnáct zpěvů Poémy konce líčí poslední procházku mileneckého páru Prahou a spíše než básnickou povídku připomíná drama ve verších, jehož jednotlivá dějství postupně uvádějí do intimní mytologie vyhasínajícího vztahu a provádějí panoptikální velkoměstskou periferií, územím dvojznačným jako sami loučící se milenci.
Jako se v Poémě konce shrnuje vše prožité nepřekonatelným smutkem přítomnosti v zanedbatelnou sumu dní, tak se v ní soustředí i autorčino dosavadní básnické dílo tématy, obrazností i volbou výrazových prostředků. Ústřední pásmo loučící se ženy nepřímo bilancuje její život, zpřítomněný zdánlivě všední chůzí, připomínající zdůrazněnými pašijovými motivy, Křížovou cestu. Dřívější náměty − láska, poezie, jazyk − se neodbytně vracejí jako nerozřešené životní úkoly a neuspokojivý ohled do vlastní minulosti zatemňuje i ty nejbližší kroky.
„Teď už čtvrtý večer navlékám do svrchníku kus noční Prahy, mlžnatě blátivé, s cáry výparů a dýmů, s mostem v dálce, teď najednou s Tebou − mám to přímo před očima – jdu za někým, koho mi náhodou nabídl dlouhý sled každodenních událostí nebo paměť, a zlomeným hlasem Tě vzývám v té propasti oslňující lyriky michelangelovské šíře a tolstojovské hluchoty, která se jmenuje Poéma konce. Připomnělas mi našeho Boha, mne samého, dětství, to pouto, jež mě vždycky přimělo dívat se na román jako na příručku a na lyriku jako na etymologii − citu,“ vyznal se Marině Cvetajovové po přečtení její druhé pražské básnické skladby Boris Pasternak. Přiznal tak její poezii schopnost stvořit skutečný svět a vyvolat v čtenáři dojem vlastní přítomnosti v něm.
Související
-
Nemísta měst. Literárně-hudební pásmo básnířky Anny Beaty Háblové a skladatele Michala Rataje
Původní hudebně-zvuková kompozice skladatele Michala Rataje s básněmi a eseji Anny Beaty Háblové nás zavádí do prostorů na okrajích měst, vágních terénů městského života.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor


O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.