Literární pásmo o životě a díle současné finské spisovatelky, které nejsou drsná témata cizí. Poslouchejte on-line do 21. července 2018.
Finská spisovatelka Maria Peura (*1970) je autorkou několika románů a sbírky nonsensových veršů pro děti. Ve svých syrových a zároveň citlivě a poeticky napsaných prózách konfrontuje dětský, potažmo dívčí úhel pohledu s nepřátelsky naladěným světem dospělých.
Do obce Pello, což je autorčina rodná vesnice na finsko-švédské hranici, zasadila děj románu Na okraji světla. Vypadá to, že v tomto románu snad ani neplatí žádná běžná pravidla mezilidských vztahů, natož morálky. Román se odvíjí v krátkých kapitolkách, z pohledu třináctileté Kristiny, je to rytmizovaná poetická próza, která v lyrických pasážích připomíná baladický jazyk významného finského prozaika Timo K. Mukky. V knize se často pohybujeme na hranici snu a skutečnosti, která ovšem není nijak průzračná.
Strhující příběh rozporuplného a ambivalentního milostného a manželského vztahu Henrika Bergmana a Anny Åkerblomové očima jejich syna. Rozhlasovou dramatizaci vzpomínkové knihy švédského spisovatele a režiséra uvádíme u příležitosti 100. výročí narození Ingmara Bergmana. Každý díl poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Peuriny texty vůbec se vyznačují nelítostnou nekompromisností, čemuž odpovídá i úsečný, experimentátorský styl. Hned její prvotina Nekonečná je láska tvá z roku 2001 znamenala zásadní průlom a vyvolala mnohé diskuse. Kniha se s velkou otevřeností zabývá tabuizovanou problematikou incestu a pedofilie, a to z pohledu zneužívané sedmileté Sáry, okolnostmi donucené žít u svých prarodičů. Ohlas vyvolal nejen námět, ale i nesporné literární kvality díla – román byl nominován na prestižní cenu Finlandia a obdržel cenu udělovanou nadací Olvi mladým, talentovaným autorům.
Tvorbu Marii Peury představuje pořad překladatele Vladimíra Piskoře Drsná křehkost žití.
Z vlastních překladů připravil a v pořadu hovoří: Vladimír Piskoř
Dále účinkují: Milan Kačmarčík, Magdaléna Borová a Zdeňka Sajfertová
Režie: Vladimír Gromov
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
