Marguerite Yourcenarová: Poslední láska prince Gendžiho
Co se asi stalo se slavným hrdinou starojaponské románové ságy Příběh prince Gendžiho? Dozvíte se v povídce francouzské spisovatelky Marguerite Yourcenarové. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Marguerite Yourcenarová (1903–1987), autorka románů, básní a esejů, literární kritička a překladatelka antické poezie, se proslavila roku 1951 románem Hadriánovy paměti. Jedním z vrcholů její tvorby jsou Orientální povídky (1938), v nichž čerpá z balkánských legend a folklóru a z asijských mýtů.
Deset povídek souboru (původní název byl Povídky a novely) prošlo roku 1963 revizí. Texty nejsou všechny opravdu orientální – ačkoli se některé odehrávají v Japonsku, Číně a Indii, jiné jsou situovány na Balkán – podstatnější je však jejich duch a styl: autorka barvitým, silně obrazným jazykem rozvíjí pověsti, mýty a pohádky, které četla nebo slyšela vyprávět. Příznačná je autorčina spřízněnost s východním myšlením a romantické ladění příběhů, jejichž jemná krása dává zapomenout na strasti dneška.
V povídce Poslední láska prince Gendžiho jsou postavy a rámec příběhu vypůjčeny z významného textu staré japonské literatury, pozoruhodné románové ságy Příběh prince Gendžiho spisovatelky Murasaki Šikibu, která popisuje velkolepá dobrodružství slavného asijského donchuána. „Murasaki se však s typickou rafinovaností jaksi ,vykroutí' z vylíčení smrti slavného hrdiny a od kapitoly, ve které se Gendži jako vdovec stahuje do ústraní, přejde rovnou k té, v níž už je hlavní postava po smrti. Povídka v tomto svazku si klade za cíl ne-li snad přemostit příběh, tedy alespoň zasnít se nad podobou, jakou by možná tomuto epilogu dala sama Murasaki, kdyby jej byla napsala,“ uvedla autorka v poznámce k poslednímu vydání souboru.
Yourcenarové vize Gendžiho smrti vyšla poprvé roku 1937 v La Revue de Paris.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.