Marek Švehla: Magor a jeho doba. Diskuse o monografii Ivana Martina Jirouse

Milena M. Marešová hovoří s bohemistkou Terezou Šnellerovou a s editorem, literárním kritikem a překladatelem Martinem Machovcem o knize Marka Švehly Magor a jeho doba, která se na sklonku roku 2017 stala Knihou roku v anketě Lidových novin a v r. 2018 byla nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku.

Oceňovaný počin, monografie Ivana Martina Jirouse s názvem Magor a jeho doba, byl nominován na Cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Ocenění redaktor týdeníku Respekt Marek Švehla při slavnostním vyhlášení také získal. Nakolik úspěšným životopiscem ovšem je, o tom debatovala Milena M. Marešová s bohemistkou Terezou Šnellerovou a editorem, literárním kritikem a překladatelem Martinem Machovcem.

Svým rozsahem jde o dílo vskutku monumentální a očekáváme-li od biografií především faktografii, tj. chceme-li se z nich dozvědět o té které osobnosti co nejvíce, pak tato Švehlova kniha do značné míry vyhovuje tomuto kritériu: konkrétními údaji o Jirousově životě je vskutku napěchovaná, tedy ovšem právě a povýtce fakty o jeho životě, v mnohem menší míře též o jeho literárním díle.
Martin Machovec

Chybí básnické dílo, a možná je to dobře

Za shromáždění rozsáhlého materiálu ostatně knihu Magor a jeho doba chválili i další recenzenti, například Ladislav Nagy v Hospodářských novinách mimo jiné píše: „Postava Ivana Martina Jirouse v době porevoluční přerostla v legendu, k čemuž přispělo několik faktorů: básníkova minulost vůdce českého undergroundu a člověka téměř devět let nespravedlivě vězněného komunisty. Básnické dílo i legendární, dnes již vtipné historky z jeho života. Materiál Magorova života je zkrátka natolik úchvatný, že úspěch je napůl zaručen.“ Ovšem výhrady má nejen k absenci reflexe básnického díla Martina Jirouse: „Problematický je i fakt, že Švehla v kritických okamžicích zaujímá postoj reportéra: tu ocituje kritiku Jiřího Peňáse, že Magor neunesl svobodu a stal se´figurkou´, tu proti ní postaví repliku. Kniha o tak výrazné a kontroverzní postavě by měla zaujmout jasný postoj. A v tomto směru Švehla zklamal.“

Ivan Martin Jirous

„Doba“ zatížená množstvím odboček

Také Tereza Šnellerová, už proto že ji „doba“, která hraje ve Švehlově knize nemalou roli, zajímá (míněno je především období tzv. normalizace, kdy byl Jirous zásadní postavou českého undergroundu a kdy byl také tehdejším režimem postihován), přičemž nemalou roli hraje také fakt, že tuto dobu neprožila: „Působivost, živelnost a odbojnost Magorova celoživotního nasazení a absence jakékoliv dosavadní soustavné biografie z knihy zkrátka činí přitažlivý podnik.“ O to větší nároky ovšem pochopitelně klade na prameny, které pasáž z československých dějin prostředkují: „Hlavními slabinami knihy, jež je recenzenty často kvitována jako příhodná středoškolská učebnice pro pochopení doby, jsou tak u autora-publicisty paradoxně nedůsledné ověřování faktů (zčásti jde také o věc redakce) a zacházení s prameny a sekundární literaturou.

Magnesia Litera má své vítěze. Knihou roku je Taberyho Opuštěná společnost

Šéfredaktor Respektu Erik Tabery získal za svou publikaci Opuštěná společnost ocenění Kniha roku 2018 při vyhlašování výsledků 17. ročníku knižních cen Magnesia Litera 4. dubna 2018 v Praze.

Jaká je nejlepší česká kniha uplynulého roku? Kdo napsal nejlepší prózu a kdo se podepsal pod nejlepší český překlad? O nejvýznamnějších tuzemských literárních cenách se rozhodovalo 4. dubna.

Švehla nastoluje řadu údajně nevyřešených otázek, jež však byly již zodpovězeny či interpretovány jinde, mimo jiné v edičních komentářích jednotlivých svazků Jirousova díla a korespondence, které vyšly v Torstu. Švehla kompiluje Magorovy rozhovory i vzpomínky přátel a mnohdy je parafrázuje až na hranici volné citace, více či méně uvedené formulacemi typu ´Magor později vzpomínal´.“

Spustit audio