Marek Šedivý: Hrajme, natáčejme a uvádějme soudobé skladby. Je to naše povinnost!

03602254.jpeg
03602254.jpeg

„I Mahlerovi se v orchestru smáli, když zkoušel svoje symfonie,” poukazuje dirigent, klavírista a od příští sezony nový hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Marek Šedivý na historicky nelehkou pozici soudobé hudby. Dvaatřicetiletého muže, který už má za sebou například i spolupráci s orchestrem BBC, pozvala do Vizitky Renáta Spisarová.

Že hudba je to, čemu se chce jednou naplno věnovat, věděl Marel Šedivý už jako dítě. Na konzervatoř přešel z víceletého hudebního gymnázia. „Po několika nezdařených písemkách z fyziky mi učitel doporučil studovat jen hudbu. Udělal jsem to a odešel na pražskou konzervatoř věnovat se dirigování. Dál jsem hrál na klavír, protože jedna z nejpodstatnějších věcí dirigenta je, aby se aktivně věnoval nějakému nástroji,” řekl ve Vizitce. Na konzervatoř už zcela logicky navazovalo studium dirigentství na HAMU. „Za pět let studia projdete pod rukama všem kantorům, kteří tam učí. Je to velké plus, každý má co předat,” dodal.

Dirigent Marek Šedivý

Já na klavír, táta na trubku

Velký vklad si ovšem Marek Šedivý přinesl už z rodiny. Jeho dědečkem byl legendární pěvec - basbarytonista Dalibor Jedlička, který začínal stejně jako jeho Marek v opavském divadle. Bydleli dokonce ve stejné divadelní ubytovně za opavským kostelem. Pro příští sezónu přijal trvalé angažmá v Ostravě, tam jeho dědeček zpíval také. Poté odešel do Národního divadla. „Co se mého dalšího postupu týká, to už nechám osudu,” usmívá se.

Dirigent Marek Šedivý

Šedivého otec a strýc jsou významní trumpetisté České filharmonie. „Často se u nás zkoušelo, já na klavír, táta Jiří na trubku. Bavili jsme se o muzice a někdy jsme se i přeli, ale v dobrém. Máma, která byla baletkou, situaci vyhlazovala.”

Stěžejní osobou pro další dirigentskou dráhu byl pro Marka Šedivého Jiří Bělohlávek. Před sedmi lety ho přivedl k dirigentské asistenci Canadian Opera Company, získal díky němu spolehlivého agenta a dostal se také k natáčení s orchestrem BBC. Za tenkrát čerstvě 28letého dirigenta se Bělohlávek u vedení orchestru zaručil. „Interpreti z BBC to hráli zpaměti, koukali na mě, co jim ukážu, a já byl strašně nervózní. Trvalo celou jednu větu, než jsem se uklidnil,” vypráví s tím, že z nejistého projektu se nakonec vyklubala výborná spolupráce.

Dirigent Marek Šedivý

Příští Mozartové a Beethovenové tady jsou

Dirigovat klasický repertoár, nebo hudbu dnešních skladatelů? To Marek Šedivý nerozlišuje. Jde mu pouze o to, aby šlo o dobrou hudbu. Na HAMU spoluzaložil Ensemble terrible, který byl k dispozici studentům kompozice, a se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, jehož je hlavním hostujícím dirigentem, soudobou hudbu občas natáčí.

Od sezóny 2020/21 se stane hudebním ředitelem opery Národního divadla moravskoslezského. Žánr opery je mu blízký od prvního angažmá v Opavě. „Jsem pro přirozený vývoj, sbírání zkušeností. Po dirigentském schodišti chci stoupat tak, abych si nevylámal zuby.”

Dirigent Marek Šedivý

Ve Vizitce s ním Renáta Spisarová probírala i otázku uvádění soudobé hudby v České republice. „Nechuť hrát ji v orchestru pramení ze školství. Na hudebních školách ji studentům zprostředkují spíše jednotlivci. V historii se soudobá hudba uváděla vždycky v aktuálním čase, my jsme se poprvé ocitli v momentě, kdy ji nehrajeme. Ale ani dřív lidi nechápali velikány, Mahlerovi se v orchestru smáli, když zkoušel své symfonie. Nevíme, kam se dnešní autoři budou ubírat, ale příští Mozartové a Beethovenové tady jsou. Soudobé skladby by se měly hrát, natáčet a uvádět. Je to naše povinnost,” myslí si.

Jak začíná Marek Šedivý se studiem partitury? Má rád adrenalinové situace? Proč zařadil do svého vizitkového hudebního výběru Beethovenovu Velkou fugu? Poslechněte si celý rozhovor s jedním z nejnadanějších tuzemských dirigentů.