Man Of The Light. Poslechněte si příběh virtuózního muzikanta, ale také citlivého, vstřícného a skromného člověka, Zbigniewa Seiferta

21. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaromír Honzák

Únor je měsícem, ve kterém si připomínáme předčasnou smrt fenomenálního polského jazzového houslisty Zbigniewa Seiferta. Výběr z jeho nahrávek uvádí v Sedmém nebi Jaromír Honzák.

Zbigniew Seifert studoval klasické housle v Krakově, kde se narodil, ale brzy u něj převládl zájem o jazz. Učaroval mu John Coltrane, takže jeho přirozenou volbou byl saxofon, i když altový. Od té chvíle věděl, že jeho budoucnost bude zasvěcená jazzu.

Brzy založil svůj vlastní kvartet, kde hrál ještě pouze na saxofon. Do své nové kapely ho ale také angažoval trumpetista později světového formátu, Tomasz Stańko. Právě na jeho podnět definitivně vyměnil saxofon za housle. Proces to byl však spíše postupný. „Tenorsaxofonista Janusz Muniak mi kdysi vyprávěl, jak se Seifert občas chystal odehrát sólo na housle, ale na poslední chvíli ještě popadl saxofon,“ vzpomíná Jaromír Honzák. Po určitou dobu tedy Seifert střídal oba nástroje a k výlučnému hraní na housle se teprve propracoval.

Velkou roli v Seifertově kariéře sehrál významný evropský jazzový promotér Joachim Ernst Berendt, který si Seifertova fenomenálního talentu všiml velmi záhy. Tak v roce 1976 vzniklo album Man Of The Light, věnované pianistovi McCoy Tynerovi, které Seifertovi otevřelo dveře do světa a kromě jiného přineslo i pozvání na jazzový Olymp, festival v Monterey v Kalifornii. Seifert tam sdílel pódium se zakladatelem Modern Jazz Quarteta Johnem Lewisem a zvěst o polském houslistovi se tak rychle rozšířila mezi americké jazzové muzikanty.

Prorazil i u slavného amerického vydavatelství Capitol Records, vydání svého posledního sólového alba Passion se však už nedožil. Zemřel po tříletém boji se zákeřnou chorobou 15. února roku 1979, v pouhých 32 letech.

Zbigniew Seifert byl podle svých současníků nesmírně barevná a fascinující postava. Jeho jedinečný styl zanechal nesmazatelnou stopu ve vývoji jazzových houslí. Joachim Ernst Berendt o něm řekl: „Kdokoli píše o Zbigniewu Seifertovi, musí také psát o lidském, vstřícném a skromném člověku; o jeho citlivosti, kterou my na Západě vnímáme jako polskou v tom nejlepším slova smyslu.“

autoři: Jaromír Honzák , zpr
Spustit audio