Malíř Adam Kašpar: Na klasickém obraze je vždycky poznat, co je špatně

9. září 2018

O tom, jak různě se dá zachytit příroda a krajina, v ArtCafé diskutovali umělci Adam Kašpar a Stanislav Poláček.

Adam Kašpar se už od dětství zajímá o přírodu a nyní svůj vztah k ní vyjadřuje pomocí malby. Mladý umělec cestuje po světě i české a moravské krajině a na plátna zachycuje krásy skal, lesů a tekoucí vody. Na krajinomalbě si váží srozumitelnosti, díky níž obrazy ocení široké publikum, které pak může být k dílům o to kritičtější.

Osm měsíců v plenéru Jeseníků

Touha Friedrichova poutníka. V Berlíně vystavují obrazy věnované fenoménu toulání

03479944.jpeg

Vstup do Staré národní galerie v Berlíně je v posledních dnech poněkud obtížnější. Pokud nepřijdete brzy dopoledne, čeká vás zřejmě větší či menší fronta. Vrcholí tu výstava pod názvem „Wanderlust“, shromažďující obrazy věnované fenoménu poutnictví či toulání, který je bezprostředně spojen s osvíceneckým oživením zájmu o přírodu a s romantickým prožíváním světa (to ovšem nemá nic společného se svíčkami, ladností siluet koní či s bělostným zamlžením vzduchu).

Adam Kašpar se ve své tvorbě se zaměřuje na realistickou krajinomalbu a hned na počátku rozhovoru říká, že malířská práce má ve svém nejhlubším jádru velkou dávku samotářství. Sám tvoří v souladu s tímto krédem. Ať už pracuje v plenéru nebo v ateliéru, nenechává se rozptylovat ani puštěnou hudbou. Co ho naopak baví nejvíc, je pečlivé prozkoumávání přírody včetně přírodních jevů a tisícileté práce nerostů, které utvářejí ráz krajiny. „Od mala jsem měl silný vztah k přírodě, zajímaly mě přírodní vědy. Přirozeně to vyústilo v to, že jsem ten zájem přelil i do malířství… Celá moje diplomová práce byla věnována Jeseníkům,“ říká Adam Kašpar, který vystudoval Střední uměleckou školu grafickou v Jihlavě a letos absolvoval ateliér malířství IV u profesora Martina Mainera na pražské AVU.

Na osm měsíců jsem se odstěhoval do Jeseníků. Snažil jsem se studovat geologickou stavbu dané oblasti a doplňovat to obrazy.
Adam Kašpar

Psí kuchyně, olej na plátně, 140x200 cm, 2016

„Když strávím třicet, čtyřicet hodin malováním nějaké skály, tak potom mnohem víc chápu všechny ty strukturní zákonitosti – lépe dokážu pochopit, co se v přírodě odehrálo a odehrává, že vypadá tak, jak vypadá, a nabývá forem, kterých nabývá,“ vysvětluje malíř.

Příroda v nových médiích

Jaký je vztah výtvarného umění a krajiny? A jak umění reaguje na dobu antropocénu?

Planeta Země v noci, antropocén, elektřina, světelný smog

Na toto téma diskutuje Petra Švecová s Dagmar Šubrtovou, výtvarnou umělkyní a kurátorkou, a s Milošem Vojtěchovským, pedagogem, kurátorem a zvukovým umělcem.

Za úplný opak přístupu Adama Kašpara může být považován styl Stanislava Poláčka z Katedry výtvarné výchovy a kultury na Západočeské univerzitě v Plzni. Jak ale sám host v pořadu prozradil, začátky měl stejné jako Kašpar: „V podstatě start jsme měli oba dva stejný. Taky jsem velice rád chodil do plenéru. A když mluvil Adam, úplně se mi promítalo mé studium na vysoké škole.“ Plzeňský pedagog ale postupem času objevil i další způsoby výtvarného vyjádření – od tvarování hlíny až po práci s počítačem.

Dobrý umělec musí dávat své práci maximum. Je jedno, jestli vezme do ruky štětec, anebo začne u počítače črtat pomocí digitálního pera.
Stanislav Poláček

Lužní les

V současnosti vzniká hodně děl za použití nových médií. „Stejně jako v polovině šedesátých let položil Nam June Paik díky videokameře základy videoartu, i v současnosti vznikají díky novým technologiím další přístupy a umělecké styly,“ domnívá se Stanislav Poláček.

Poslechněte si celé výtvarné a krajinářské ArtCafé s výběrem hudby od Ondřeje Bambase!

Spustit audio

Související