Malá paměť. Z memoárové knihy českého spisovatele, dramatika a humoristy Benjamina Kurase
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.
V roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde konvertoval k judaismu. Po sametové revoluci začal publikovat v řadě českých periodik a vyšlo mu i několik knih v češtině. Patří mezi výrazné kritiky Evropské unie, multikulturalismu, islamismu a socialismu – Benjamin Kuras. Poslechněte si jeho Osudy v autorské interpretaci. Premiéru naleznete on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
„Tento memoár bude ani ne tak psaní o životě, jako psaní o psaní. O událostech a lidech, kteří ze mě nějakým způsobem uplácali spisovatele. Taky trochu o tom, co a nač spisovatelství je a proč je někdo dělá,“ píše ve své knize Malá paměť spisovatel, dramatik, překladatel a publicista Benjamin Kuras. Své čtenáře provází důležitými událostmi své dosavadní životní dráhy. V knize zachycuje svá olomoucká studia, srpen 1968, následnou emigraci do Londýna i působení v BBC. Zároveň se pouští do psaní her a textů v angličtině, poznává důvěrně anglické divadlo, cestuje po Evropě i Izraeli a potkává řadu inspirativních osobností.
Máme svobodu věřit, čemu chceme.
Benjamin Kuras
Po převratu v roce 1989 volí vstup do postkomunistického Česka a českého písemnictví, což vnímá ne jako návrat domů, ale jako novou pozvolnou emigraci do neznámé země. Vzpomíná také na inspirativní osobnosti, které mu vstoupily do života a přiměly ho ke psaní. Čtenáře rovněž seznamuje se svými názory a pohledy na současnou situaci ve světě. Své postřehy nikomu nevnucuje a jak sám říká: „Máme svobodu věřit, čemu chceme.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
