Máj
Velebáseň Karla Hynka Máchy v rozhlasové rekonstrukci netradiční inscenace Divadla U stolu. On-line k poslechu do pondělí 8. května 2017.
Velebáseň Karla Hynka Máchy Máj byla vydána v roce 1836 a stala se základním kamenem moderní české poezie. Ač svými současníky skandálně zatracena, její jambické verše, zvukomalebná hudebnost, i krvavý příběh lásky a smrti, viny a trestu a smyslu lidského bytí vytrvale vzrušují čtenáře, recitátory i divadelníky i posluchače – nejrůznější provedení Máje tradičně provázejí prvomájové vysílání Českého rozhlasu. Slavná báseň v něm nechyběla ani letos. Tentokrát zazněla v rozhlasové rekonstrukci netradiční inscenace Divadla U stolu.
Jednou z nejpozoruhodnějších divadelních inscenací Máje se pyšnilo brněnské Divadlo U stolu. V něm se Máje ujal František Derfler. Ke spolupráci přizval rockového bubeníka Zdeňka Kluku a dva tenkrát mladičké účinkující: Jiřího Valůška pro roli Viléma, strašného lesů pána, a Eriku Stárkovou pro roli Jarmily. Ta doprovází inscenaci zpěvem. Samotný František Derfler si ponechal roli vypravěče krvavého příběhu. Výsledkem je představení, o němž Milan Uhde napsal, že po tradičním šaldovském „snivěbuřičském“ výkladu zdůrazňuje existencialistické pojetí Máje:
Protest proti takzvané spravedlnosti, která postihuje slepého pachatele zbaveného možnosti dohlédat, ba jen zahlédnout úplný důsledek svých činů, zasahuje nikoli sociálně podmíněnou justici, nýbrž veškerý lidský pokus hodnotit člověka a jeho pozemské konání. Existenciálně definovaný je i básníkův maximalismus ve věcech pozemské lásky: „Bez konce láska jest. / Zklamánať láska má.“ Nekonečnost lásky je tudíž podněcovatelem bezedného zoufalství v případě, že byl hrdinův cit zrazen nebo jinak zmarněn. Pro takového hrdinu není na světě útěchy.
Milan Uhde
Nový výklad vyžaduje také nové výrazové prostředky. Patří k nim recitátorsky střídmý vypravěčský odstup Františka Derflera od Vilémova tragického příběhu, nesený vědomím, že „mít hluboké pochopení pro toho, kdo ztratil naději, neznamená sám se jí vzdát“ (M. Uhde), tedy přístup neromanticky dospělý. Derfler zdůrazňuje epické a dramatické rysy Máje, aniž rezignuje na estetické funkce Máchova básnického jazyka. Vražedný zločinec Vilém Jiřího Valůška je naopak žalobně vášnivým i protestujícím hlasem mládí a milostné vášně, jež chce vše – nebo nic. A prohraje-li, zbude mu jen děs z prázdnoty smrti. Vokální pozadí a několik veršů Jarmiliných v podání Eriky Stárkové tvoří spolu s výkonem Zdeněka Kluky pozoruhodný kontrapunkt i akordy k vlastnímu příběhu Máje. Kde vrcholy příběhu spolu s emocionálním i estetickým napětím Máchových veršů hrozí strhnout posluchače k sentimentálnímu dojetí, nastupuje v Derflerově a Klukově provedení zcizující prostředky – třeba popis popravy se změní v kramářský morytát.
Máj, slavná báseň šestadvacetiletého básníka, tak zní i v 21. století v moderní a sdělné podobě. Karel Hynek Mácha (1810–1836) byl ostatně také nadšeným divadelníkem a i počínajícím dramatikem a snad lze tvrdit, že by nové provedení uspokojilo i jeho buřičského ducha.
Derflerův nový inscenační výklad Máje se neobešel bez několika drobných textových úprav – chybí pochopitelně vstupní dedikační báseň a kromě drobných škrtů je vypuštěno Intermezzo 2 s nářkem Vůdce zhynul! Tvarově, zvukově a výkladově je to představení tak pevné, že jsme se tenkrát v literárně dramatické redakci Českého rozhlasu Brno rozhodli pro „rozhlasovou rekonstrukci“ inscenace a neusilovali jsme o natočení celého Máje v původním rozsahu. A protože divadelní režisér, úpravce a hlavní účinkující hojně setrvával ve studiu u mikrofonů, rozhlasovou režii snímku převzal režisér Zdeněk Kozák. Bylo to technicky místy docela napínavé natáčení, jehož nástrahy skvěle vyřešil zvukový mistr Lukáš Dolejší. Věřím, že vás prvomájová premiéra nového snímku Máchova Máje přesvědčila, že nejde o žádné „marné volání“.
Osoby a obsazení: Vypravěč (František Derfler), Vězeň (Jiří Valůšek), Jarmila (Erika Stárková)
Divadelní úprava a režie: František Derfler
Hudba a zpěv: Zdeněk Kluka
Rozhlasová dramaturgie: Tomáš Sedláček
Rozhlasová režie: Zdeněk Kozák
Zvukový mistr: Lukáš Dolejší
Natočeno v Českém rozhlase Brno v roce 2008.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
