Maďarská kapela Parno Graszt vystupuje na festivalu Khamoro od jeho počátků
Devatenáctý ročník festivalu Khamoro je v plném proudu. Organizátoři festivalu Slovo 21 a studio Production Saga opět do Prahy přivezli ty nejlepší z nejlepších.
Po jazzových koncertech v Jazz Docku se můžeme těšit na večery tradiční romské hudby v Paláci Akropolis, na nichž se představí soubory ze Srbska, Ruska, Makedonie, Rumunska, Maďarska a Slovenska.
Jedním z hudebních hostů, kteří se na Khamoro vracejí, a kteří jsou od samých počátků své existence ozdobou i dalších českých festivalů věnovaných etnické hudbě a world music, je maďarská kapela Parno Graszt – bílý kůň.
Kapela Parno Graszt vznikla v roce 1987 a má na svém kontě čtyři alba. Druhé z nich Jarom az utam – V mém světě, se v roce 2005 umístilo na desátém místě v soutěži Nejlepší umělec roku, kterou vyhlašuje švýcarský hudební časopis Vibrations. Jedním z posledních úspěchů je účast ve finále maďarského výběru do soutěže Eurovisions. Mnohé z melodií, které Parno Graszt zpívají, jsou známé také našim Romům – například „Do hospody nechodím" se u nás zpívá s textem „Ve vodě jsou světýlka" – Andro páni lampášis.
O kapele Parno Graszt toho bylo napsáno už poměrně mnoho. Dokonce o nelehkém životě Romů ve východomaďarském Paszabu natočil režisér Sandor Silló film, který odvysílala v roce 2004 také česká televize pod názvem Maďarské cikánské tóny. Hlavními hrdiny filmu jsou právě muzikanti z kapely Parno Graszt.
Maďarskou romskou hudbu výrazně ovlivnily olašské kapely Kályi jag a Ando drom. Zvuk tanbury, konvice na mléko, tleskání, luskání a tzv. orální bas – vydávání rytmizujících slabik obohatili Parno Graszt o hru na housle a další melodické hudební nástroje, které máme spojeny s hudebními projevy usedlých Romů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.