Má vlast mezi intimní zpovědí a národním monumentem
Smetanův cyklus symfonických básní provází český národ v časech euforie i ohrožení. Jak se z tohoto díla stalo mocné „místo paměti“, jak se časem proměnil jeho zvuk a s čím musí počítat dirigent, který se rozhodne navrátit ke zvuku doby Smetanovy? V dnešní Akademii se zaměříme na to, jak se v průběhu sta let proměňovaly slovní i hudební interpretace díla.
Spolu s autorem pořadu, muzikologem Pavlem Kodýtkem, prozkoumáme, jak se hudba může stát otiskem krajiny, ale i národní duše. A také se zamyslíme nad tím, jakou roli Má vlast sehrává v budování národní identity a jak ta se přenáší z pokolení na pokolení. Bude nás zajímat, kdo dokázal nejvýrazněji „vytěžit“ Smetanův odkaz a také proč byl skladatel označován za proroka.
Pátrat budeme i po tom, kam se z líčení toku Vltavy ztratil Pražský hrad a proč právě Šárka dala vykladačům Smetanova odkazu nejvíce zabrat. Povíme si, co před sto lety vedlo Václava Talicha k tomu, aby zdvojil či ztrojil obsazení některých nástrojů. A konečně zjistíme, díky čemu po listopadu 1989 Smetanova hudba setřásla ideologické nánosy tak lehce jako peříčko.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Pavel Molek: Křižovatky. Drama o osudu Aloise Kříže, symbolu kolaborantství za protektorátu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
