Lvov, haličská kulturní metropole, město dějinných zvratů

17. červenec 2015
Lvov (ilustrační foto)

Ve Lvově, jehož kultura je polská, ukrajinská, židovská i rakousko-uherská, se setkáme se spisovatelem Jurijem Vynnyčukem, historikem Volodymyrem Vjatrovyčem a britským hudebním badatelem Michaelem Aylvardem, který nalezl a restauroval nahrávky slavného židovského music-hallu.

Město Lvov, v době, kdy Halič patřila k habsburské říši Lemberk, ukrajinsky Lviv, je východní výspou středoevropské kultury. Pocítíme to už na nádraží, jehož dostavba v roce 1861 završila spojení mezi haličskou metropolí a Vídní. Středoevropsky působí i budova operního divadla, postavená vídeňskou firmou Fellner – Helmer, která v Praze například vystavěla Nové německé divadlo a na našem území například divadla v Karlových Varech a Jablonci.

03044893.jpeg

Ulice, jejichž domy mají železné kované balkóny a ozdobné mříže, jsou zase podobné ulicím v Bratislavě nebo v Budapešti. A celé město bylo po staletí kulturně polské a i tento vliv můžeme vidět pouhým okem. Haličská fronta za 1. světové války hraje důležitou úlohu v Osudech dobrého vojáka Švejka. Švejk i jeho autor Jaroslav Hašek jsou na Ukrajině neobyčejně populární, jistě i díky výbornému ukrajinskému překladu.

Dnes je ovšem Lvov centrem ukrajinského úsilí o národní sebeidentifikaci – po roce 1990 zde byl vztyčen monumentální pomník Stepanu Banderovi a pojmenována po něm jedna z hlavních ulic. Ve Lvově bylo ovšem také přímo ve středu města vězení, v němž své vězně mučili stejně tak nacisté jako sovětská NKVD. V tomto vězení, dnes přeměněném na muzeum, se setkáme s historikem moderních dějin Ukrajiny Volodymyrem Vjatrovyčem.

03203944.jpeg

Lvov je také centrem ukrajinské vzdělanosti – v barokní době tu působilo několik tiskáren, je to město knižní kultury. Také se zde narodilo několik významných evropských spisovatelů – Leopold von Sacher-Masoch, Stanislav Lem. Dnes tu žije a působí Jurij Vynnyčuk, pro kterého je Lvov nekonečnou inspirací a který v Pátečním večeru hovoří o minulosti i současnosti města.

02368834.jpeg

Ve Lvově také žila hospodářsky i kulturně významná židovská obec, která měla i své hudební divadlo. Tento lvovský židovský music - hall cestoval po celém světě a při jeho pražském účinkování ho obdivoval například Franz Kafka – máme o tom zápis v jeho denících. Britskému hudebnímu badateli Michaelu Aylwardovi se podařilo najít a restaurovat některé hudební nahrávky lvovského divadla – uslyšíme je spolu s příběhem divadla, jeho impresária i britského objevitele.

Na příběhu města Lvova můžeme do značné míry poznat i pochopit problémy a rozpory ukrajinské historie, soužití s Poláky i s Rusy, kruté dějiny Ukrajiny, o jejímž jméně se vyprávějí dvě legendy. Jedna říká, že je to ta „země na kraji“ – na kraji Ruska, na kraji zájmu, na okraji pozornosti a péče. Druhá ale říká, že Ukrajina je „země ukrojená jako krajíc z božího chleba“. Ať tak či onak, příběh města Lvova nenechá nikoho na pochybách, že Halič i její metropole patří do Evropy, byť byly v minulosti součástí Polska, Ruska, Sovětského svazu a nakonec samostatné Ukrajiny.

Páteční večer o Lvově jsme vysílali u příležitosti čestného hostování ukrajinských spisovatelů na Měsíci autorského čtení v ukrajinském Lvově, polské (respektive slezské) Wrocławi a moravském Brně.

Ve Lvově se setkáme se spisovatelem Jurijem Vynnyčukem, historikem Volodymyrem Vjatrovyčem a britským hudebním badatelem Michaelem Aylvardem. Pořad připravila Alena Zemančíková, David Vaughan a Rita Kindlerová.