Ludvík Vaculík: Cesta na Praděd, Jak jsem si dal šít bombajku. 100 let českého spisovatele

19. červenec 2026

Dne 23. července uplyne sto let od narození spisovatele, publicisty, disidenta, vydavatele samizdatové edice Petlice Ludvíka Vaculíka. Narodil se Brumově a celý život byl moravským patriotem. V Povídce si Ludvíka Vaculíka připomeneme autorským čtením z prózy Cesta na Praděd a povídkou Jak jsem si dal šít bombajku, která se odehrává ve čtyřicátých letech ve Zlíně, kde tehdy Vaculík pracoval u firmy Baťa. Online si je můžete poslechnout po dobu osmi týdnů po odvysílání. 

Cesta na Praděd
Účinkuje: Ludvík Vaculík
Připravila: Alena Zemančíková
Režie: Miroslav Buriánek
Natočeno: 2001
 
Jak jsem si dal šít bombajku
Účinkuje: Jiří Untermüller
Připravil: Dominik Mačas
Režie: Jakub Čermák
Premiéra: 19. července 2026

Cesta na Praděd

Unikátní záznam autorského čtení Ludvíka Vaculíka z románu o koních a lidech Cesta na Praděd. Na rukopisu této prózy začal Vaculík pracovat v roce 1969. Líčí zde cestu Jana Špičky s přáteli na koních a ve voze taženém koňmi na horu Praděd. Po jednatřiceti letech se autor k rukopisu znovu vrátil a vyprávění o tvrdě romantické cestě Čechami a Moravou 60. let dokončil. Román pak vyšel k Vaculíkovým 75. narozeninám v roce 2001. V témž roce také vznikla nahrávka jeho autorského čtení v plzeňském studiu Českého rozhlasu.

Jak jsem si dal šít bombajku

Okouzlující humorné vyprávění o anabázi s krejčovským závodem pana Baslíka ve Zlíně. Vypravěč – sám autor, tehdy ještě „Baťův mladý muž“ – si chce dát ušít módní bombajku, lehký plátěný oblek, kalhoty a kabátek s krátkými rukávy. Svěří látku panu Baslíkovi v naději, že bombajka bude brzy hotová. To se ale velmi plete... Povídka vyšla v roce 1969 v časopisu Host do domu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.