Ludvík Vaculík: Český snář (2/15)

02603568.jpeg

Četba z autobiografické prózy českého prozaika, publicisty a signatáře Charty 77, v níž autor zachytil nejen rok vlastního života, ale přinesl i obraz české společnosti z konce sedmdesátých let 20. století, kterou ovšem nahlíží z nitra disidentského prostředí. On-line k poslechu do pátku 13. ledna 2017.

Nejvlastnější tvůrčí zacílení prozaika, fejetonisty a publicisty, jednoho z prvních signatářů Charty 77 Ludvíka Vaculíka (1926-2015) dovršila próza Český snář (samizdat 1981, Toronto 1983, oficiálně poprvé Brno 1990), v níž autor sloučil do žánrově smíšeného tvaru deníkové záznamy, vzpomínky, fejetonisticky laděné úvahy i prvky románové.

Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.

Kniha, již autor věnoval Jiřímu Kolářovi, bývá označována i jako román-deník. Beletristickou výpravnost a hravost spojil s touhou po maximální pravdivosti, autenticitě osobní výpovědi. Zachytil nejen rok vlastního života, ale přinesl i obecnější obraz české společnosti z konce 70. let 20. stol. - viděné zevnitř disidentského prostředí, jež autor zároveň legendarizuje i deheroizuje.

Kniha měla v 80. letech velký ohlas, hlavně pro svou tématiku: otevřené zobrazení života disidentských kruhů. Řada lidí autorovi vytýkala přílišnou otevřenost, hlavně vzhledem k dobové politické situaci v totalitním státě, někteří mu vytýkali shovívavost vůči sobě, ba egocentrismus. Knihu však nelze zaměňovat za literaturu faktu, byť je pevně ukotvena v realitě. V edici Petlice vyšel v roce 1981 i sborník Hlasy nad rukopisem Českého snáře, pořízený ve 27 exemplářích pro autory příspěvků. Vaculík k tomu v poznámce uvedl: „Požádal jsem čtenáře Českého snáře, aby mi svůj úsudek napsali. Těm, kteří to nějakou formou udělali, děkuji. Někteří mi řekli svůj názor osobně, neměli však potřebu, chuť nebo čas psát. Tento svazek dopisů, kritik a ohlasů je určen pro účastníky této náhradní literární diskuse.“ Oficiálně pak sborník vyšel v nakl. Torst roku 1991.

03598172.jpeg

Četba na pokračování končí slovy: „Ve čtvrtek můj Spis procitá k dlouho obávanému vědomí, že jeho zájmy jsou v rozporu se zájmy lidí i věcí, o nichž je. Využívám posledního kousku své lepší povahy a odhodlávám se (dělaje z nouze ctnost) odložit ho, až do rozhodnutí jiných vůlí. Ať živý sen má přednost před papírovým snářem. Vy ani nevíte, všichni, jak se mi tímto rozhodnutím v pátek 18. dubna 1980 ulevuje od starosti, která mě trápila přes rok.“


Čte: Jan Vondráček

Autor: Ludvík Vaculík Připravila: Alena HeroutováRežie: Vlado Rusko

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura