Ludvig Holberg: Jeppe z Kopečku aneb Proměněný sedlák. Nejznámější komedie dánského autora

Komedie o jednom drsném žertu vypráví příběh sedláka Jeppeho, který utrmácen ústrky od své hádavé ženy a zmožen alkoholem usne u cesty. Zde na něj narazí místní šlechtic a provede mu poměrně krutý žert. Nechá ho spícího přenést na zámek, obléknout do panských šatů a po probuzení mu namluvit, že on je pánem. Jak všichni zúčastnění zvládnou tento šprým a kam až ho nechají dovést, si můžete poslechnout v inscenaci, kterou v brněnském studiu v roce 1962 natočil režisér Vladimír Vozák. 

Podobný žert tvoří rámec Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy. Je dost možné, že se Holberg s touto hrou seznámil na jedné ze svých početných cest, které vykonal po Evropě. V letech 1706 až 1708 pobýval v Londýně a následně v Oxfordu, kde studoval literaturu. Je zajímavé, že na živobytí si vydělával soukromými lekcemi hry na flétnu a housle.

Pole jeho zájmů bylo vůbec velmi široké. Byl autorem beletrie a divadelních her, zajímal se o filozofii, historii ale i metafyziku. V letech 1735–1736 zastával Ludvig Holberg funkci rektora Kodaňské univerzity a v roce 1737 se stal univerzitním kvestorem, jímž byl až do roku 1751. V roce 1747 navíc obdržel titul barona. Celé své jmění odkázal bezdětný starý mládenec Holberg akademii.

Hra se v Čechách dočkala několika překladů (hraje se též pod názvy Jeppe z Hůrky nebo Jeppe z Kopečku) a má poměrně bohatou inscenační tradici. Patrně nejznámější bylo nastudování režiséra Jaromíra Pleskota s Rudolfem Hrušínským v titulní roli v Národním divadle v roce 1965. Svébytnou adaptaci připravil v roce 1964 pro Český rozhlas Jiří Ornest pod názvem Kdo je tady pán aneb Jeppe v rádiu.