Luboš Palata: Británie se brexitem brání nám Východoevropanům
Velká Británie, pokud bude schválena současná dohoda o brexitu, vlastně na konci března z Evropské unie moc nevystoupí.
Bude se totiž podobat manželce, která i po oficiálně stvrzeném rozvodu zůstane bydlet ve stejném domě. A bude s vámi chodit na společné nákupy, společně budete vodit děti do školy a dokonce bude přispívat do společného rozpočtu.
Jan Jůn: Dohoda o brexitu na stole, ale čelí opozici ze všech stran
Věřte, nevěřte, je to konečně tady! Návrh dohody o brexitu dle receptu Theresy Mayové z Chequers byl v Bruselu přece jen dojednán.
Něco takového bude totiž Británie nadále dělat ve vztahu k Evropské unii, minimálně v dalších dvou letech takzvaného přechodného období po březnovém brexitu. A je možné, že i dlouho potom, možná navždy.
Není to žádné postavení „kolonie“ či vazalství, jak vykřikují tvrdí brexitáři z řad konzervativců a někteří jejich čeští přizvukovači. Pokud se to něčemu podobá, tak postavení Norska, nebo Švýcarska. A ty se rozhodně za evropské kolonie nepovažují.
Co ale Británie brexitem oproti současnému stavu získá? Vedle o něco menších finančních nákladů, Londýn totiž patří k velkým přispěvatelům do unijního rozpočtu, vlastně jen jedinou věc. Možnost zastavit přistěhovalectví ze zemí Evropské unie, hlavně z její východní části.
Varovný prst pro celou EU
Jak řekla premiérka Theresa Mayová, brexit dává Londýnu možnost nastavit přistěhovalectví tak, aby Východoevropané už napříště „nepředbíhali indické programátory“.
Thomas Kulidakis: Jednáním o brexitu si EU potvrdila sílu jednoty
Dosavadní průběh jednání o podmínkách brexitu je dobrý příklad síly, kterou členské státy Evropské unie disponují, když navenek vystupují jednotně.
Ano, je to prostě tak. Až bude v budoucnu někdo psát o brexitu, jako hlavní důvod odchodu Velké Británie z unie bude muset uvést, že se tam během deseti let po rozšíření EU na východ přistěhovalo příliš mnoho Poláků, Maďarů, či Litevců. A také desítky tisíc Čechů.
Tito lidé velké části Britů vadili víc, než Indové, Pákistánci nebo lidé z bývalých britských kolonií v Africe. Může se nám to zdát divné, ale koloniální exmocnost bere tyto lidi jako sobě bližší, než třeba Poláky, nebo Litevce. Země, s nimiž měla v historii Británie máloco společného.
Adam Černý: Premiérčina zkouška ohněm brexitu
Nynější kaskáda rezignací členů britské vlády připomíná okamžik, kdy premiérka ve svém venkovském sídle v Chequers v červenci dohodla s ministry návrh, jak by měl vypadat odchod Spojeného království z Evropské unie.
Odchod Británie z EU kvůli zastavení přistěhovalectví z východní Evropy je ale vztyčeným varovným prstem pro celou Evropskou unii. Právo žít a pracovat kdekoli v unii bylo v minulých deseti letech výrazně nadužíváno právě v naší části EU.
Británii to vyhnalo z unie, ale problémy to vytváří i mnohde jinde. Jak na straně zemí, které imigranty z naší části Evropy přijímají, tak v zemích odkud odcházejí. V Litvě, či Bulharsku takto zmizely už desítky procent obyvatel.
A není to dáno rozdílnou výkonností ekonomik, ale platy, které jsou v Polsku, Maďarsku či Česku třetinové, než by vzhledem k výkonnosti hospodářství být měly. Pokud se to poměrně rychle nezmění, může to být problém, na který Evropská unie dojede podobně, jako na něj dojelo unijní členství Británie.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
