Louis Andriessen: Hudba jako politická záležitost
Vyrůstal na jazzu i Stravinském a stal se z něj jeden z nejvlivnějších hudebních tvůrců současnosti. Hudba podle Andriessena vyjadřuje nejen estetický, ale také společenský postoj autora.
Hudba jako odraz společenského postavení
Nedávno zesnulý nizozemský skladatel Louis Andriessen (6. 6. 1939–1. 7. 2021) měl pověst obrazoborce a odmítače orchestru jako typicky buržoazní instituce. Jeho umělecké postoje ovšem nevyplývaly z pouhých politických gest, ale z hlubšího vnímání společenských i estetických souvislostí a vazeb.
Mezi vrcholy jeho tvorby potom patří díla, která vytvořil společně s britským režisérem Petrem Greenawayem.
Snad právě na Andriessenových operách je nejvíce patrné, jak komplexně skladatel o hudbě přemýšlel: vnímal ji jako odraz společenského postavení autora, a také jako politikum. Samotný akt hudební tvorby pro něj znamenal něco jako proklamaci.
Sám Andriessen k tomu v průvodním slovu ke své zásadní kompozici De Staat poznamenal: „Mnozí skladatelé vidí akt kompozice jako něco povýšeného nad společenskou předurčenost. Proti tomu protestuji. V okamžiku, kdy je hudební materiál uspořádaný, stává se kulturní a tudíž i společenskou entitou.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
