Lou Andreas–Salomé – múza velikánů
Pro Schůzky s literaturou připravila Tereza Semotamová pásmo věnované Lou Andreas-Salomé, ruskoněmecké spisovatelce a psychoanalytičce. V pořadu zazní úryvky z dopisů s filozofem Friedrichem Nietzschem, básníkem Rainerem M. Rilkem, zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, z jejích děl a pamětí. Režie se brněnském studiu Českého rozhlasu ujal Radim Nejedlý.
Louise von Salomé se narodila roku 1861 jako dcera francouzského generála žijícího v Petrohradě a jeho německé manželky. Jako tatínkovo zlatíčko vyrůstala v majetné, intelektuální rodině, v níž se hovořilo několika jazyky. Právě rodina dívce dala do života pocit vnitřní jistoty a suverenity, rozvíjela její neobyčejnou zvídavost a vnímavost. V 16 letech se projevila Louisina tvrdohlavost tím, že odmítla se nechat pokřtít dogmatickým farářem a z protestantské církve dokonce vystoupila. V 18 letech okouzlila jiného faráře, Hendrika Gillot, natolik, že se rozhodnul rozvést a Louise učinil nabídku k sňatku. Louise odmítla, ale nechala se od Gillota pokřtít na Lou.
Po smrti otce se s matkou přestěhovaly do Curychu, kde začala studovat na tamní univerzitě. Později se dostala do kruhu umělců a myslitelů kolem angažované Malwidy von Meysenburg, kde poznala Paula Rée a také jeho přítele Friedricha Nietzscheho. Z těchto tří zvídavců se rázem stala „trojjedinost“: trávili společně celé týdny, kdy se vzájemně vzdělávali, diskutovali o náboženských a filozofických tématech, ale i o svých textech. Nabídky k sňatku od obou filozofů Lou odmítla. Přátelství bohužel skončilo na základě žárlivosti a nevyrovnaných emocí ze strany Nietzscheho.
Později se Lou vdala za orientalistu F.C.Andrease, její podmínkou ovšem bylo, že s ním nebude žít sexuálně. Lou potřebovala zůstat svobodná a žít na cestách: navštěvovat Rainera Maria Rilkeho, Sigmunda Freuda a jeho dceru Annu, berlínskou skupinu kolem Freie Volksbühne. Později se rozhodla stát se na Freudův popud psychoanalytičkou, psala vědecké články o psychoanalýze a jako první v Göttingenu, kde žila s manželem (pokud necestovala), otevřela první psychoanalytický salon. Svoji praxi ukončila teprve v 74 letech. Několik dnů před její smrtí v roce 1937 gestapo zkonfiskovalo její knihu s odůvodněním, že je spolupracovnicí Sigmunda Freuda a jeho „židovské vědy“.
Nejposlouchanější
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Johann Nepomuk Nestroy: Talisman. Jiří Langmajer jako Titus ve frašce vídeňského klasika
-
Petr Chudožilov: Lahvová pošta. Záblesky svobody na dně půllitrů
-
Egon Bondy: Cybercomics. Antiutopická sci-fi z nedaleké budoucnosti
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka