Loos versus Le Corbusier

Podtitul výstavy: "Raumplan versus Plan libre" napovídá, že si expozice klade za cíl srovnat nikoli osobnosti architektů, nýbrž jejich tvůrčí koncepce - Loosův "Raumplan" a Le Corbusierův "Volný plán". Dva klíčové pojmy, které představují dva zásadně odlišné pohledy na architekturu a její funkci.

Müllerova vila|foto: www.mullerovavila.cz

Loos chápal architekturu jako prostředek ke zkvalitnění lidského života, klíčové pro něj byly obytné místnosti navrhovaných staveb. Obdivoval architekturu a uspořádání anglických zámků, což se v jeho stavbách projevilo minimálně tím, že důsledně odděloval obytné prostory od užitkových a dával všemu pevný řád.

Le Corbusier měl ale o architektuře jinou představu. Vytvořil postupně pět bodů, pět stavebních prvků, které se staly základem jeho staveb, a sice piloty, střešní zahrady, volné půdorysné uspořádání, pásová okna a volně uspořádané průčelí. Od této volnosti půdorysu i průčelního uspořádání byl odvozen pojem "Volný plán - Plan libre", kterým se Le Corbusierova koncepce označuje.

Naopak Loosův "Raumplan", doslova tedy prostorový plán, charakterizoval Loosův žák Heinrich Kulka v roce 1931 takto: "Adolf Loos dal světu zásadně nový, ušlechtilejší pojem prostoru. Pojímá prostor otevřeně, plánuje ho do různých úrovní, neomezuje ho do jednotlivých podlaží. Skládá místnosti v harmonický, nedílný celek, v něco, co umožňuje ekonomické využití prostoru. V souladu s účelem a významem nejsou místnosti jen různě velké, ale i různě vysoké".

Nejdokonaleji se principy "Raumplanu" ukazují na návrhu domu Dice house (též Würfelhaus) neboli "Dům Kostka" z let 1928 - 29, který měl tvar krychle a stal se základem pro většinu dalších Loosových stavebních plánů. Na rozdíl od Le Corbusiera, který vytvořil již na počátku své kariéry dva typy domů s charakteristickými znaky, dům Domino a dům Citrohan, Loosův Raumplan se vyvíjel dlouho a skutečně vysoké úrovně dosáhl až v posledních letech architektovy tvorby.

Výstava představuje Loosovy práce ze všech etap jeho tvůrčí činnosti, tedy z vídeňské, pařížské i pražské. Nechybí ani známá Mülerova vila v Praze Střešovicích. Vystavené stavební plány a fotografie jsou doplněny velice kvalitními modely. Dodejme, že se nejedná o širokou retrospektivu děl obou architektů, jde o poctu Adolfu Loosovi, kde velikán meziválečné architektury Le Corbusier posloužil jen jako sekundant poskytnutím svých staveb jako kontrastního materiálu ke stavbám samotného Loose.

Muzeum hlavního města Prahy, otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin, výstava potrvá do 18. května.