Loňský rok na české komiksové scéně? První překlad boha mangy i historické komiksy překračující banální výklad dějin

„Ročník cen Muriel 2019 byl spíš standardní. Myslím, že předešlá sezona přinesla více děl, která rezonovala mimo komiksovou subkulturu. Zároveň to byl silný rok pro komiks překladový. Zatímco rok 2018 nám přinesl více komiksů, které se vyjadřovaly k tomu, co se děje dnes, komiksy loňského roku patřily spíše k žánrovému čtení a stále pokračoval výrazný trend historických komiksů,“ hodnotí uplynulý rok historik a teoretik z Ústavu pro českou literaturu AV ČR Pavel Kořínek, který je také předsedou České akademie komiksu.

Nejlepším komiksem roku 2019 je Článek II.|foto: Muriel 2019

Pomáhal Gabčíkovi a Kubišovi, ale zůstal téměř neznámý

Znáte jméno kaplana Vladímíra Petřka, jednoho z méně připomínaných hrdinů heydrichiády? Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha pomohl najít československým parašutistům úkryt v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Právě Vladimír Petřek se stal hlavní postavou komiksu Článek II. Jiřího Šimáčka a Jána Lastomírského, kteří za něj získali hlavní cenu České akademie komiksu, stejně jako cenu Muriel za nejlepší komiksovou knihu roku 2019 a nejlepší scénář.

Podle Jána Lastomírského, který komiks nakreslil, se autoři nechali inspirovat rodinným příběhem Jiřího Šimáčka, jehož manželka je Petřkovou vzdálenou příbuznou. Ačkoliv se jedná o několikátý komiks věnovaný heydrichiádě, Lastomírsky se neobával, že by zapadl. Sílu příběhu vidí v tom, že popisuje osoby, které vytvořili zázemí pro známé hrdiny protinacistického odboje, a to je podle něj unikátní.

Překročit banální převyprávění historie

„Domnívám se, že většina historických komiksů vedených potřebou odvyprávět velké dějiny a vzdělat nezdárné potomky nestojí za nic.

Čtěte také

Nerovnováhu mezi muži a ženami nelze ignorovat, tvrdí české komiksové autorky

Je to petrifikace národní historie a banální snaha o převyprávění učebnic, kde nevidím osobní vklad. Ten ale naštěstí vidím třeba u Návratu krále Šumavy, nebo Článku II. To je komiks, který se od tradiční historické linie vyprávění odlišuje osobním pnutím. Není to předvídatelná historie, kterou všichni známe a viděli jsme ji třeba ve filmu o heydrichiádě nebo v Saudkově komiksu. Cítím za tím chuť vyprávět příběh jinak, chuť vyprávět o skutečné osobě, ne o někom, z koho jsme si vytvořili pomník a vytesali ho do žuly,“ hodnotí kvality letošního vítězného komiksu Pavel Kořínek.

Shakespearovské příběhy v manze

Japonský Disney nebo bůh mangy – to jsou nejčastější přezdívky klasika japonského komiksu Osamu Tezuky (1928–1989). Ten se poprvé představil českým čtenářům svým epickým dílem Zpráva pro Adolfa teprve loni. 

Z komiksu Zpráva pro Adolfa|foto: Nakladatelství Crew

„Tezuka je autorem několika set komiksů. Pro první překlad jsme chtěli vybrat téma, které by mohlo oslovit i evropské čtenáře. Je to příběh o třech Adolfech, přičemž Adolf Hitler tam hraje až třetí housle. Centrálním motivem komiksu je přátelství a jeho proměny,“ vysvětluje v ArtCafé japanoložka Anna Křivánková, který za překlad dvoudílné Zprávy pro Adolfa získala cenu Muriel.

„Byl to autor nadaný obrovský výtvarným, ale hlavně vypravěčským talentem. V období po druhé světové válce velmi intenzivně přetvářel podobu tehdejšího japonského komiksu, který do té doby odpovídal spíš světovému průměru. Tezura nejenže zvolil nový způsob kresby a snažil se v něm aplikovat mimo jiné filmové techniky, ale především se vrhal po velkých námětech a příbězích a nebál se závažných témat. Už v 50. letech dělal komiksové adaptace Shakespeara nebo Dostojevského a neustále se snažil o svou autorskou tvorbu. Byly to sice stále ještě příběhy pro děti, ale měly takovou hloubku, že si získaly spoustu fanoušků i mezi dospělými a inspirovaly celou generaci komiksových kreslířů,“ přibližuje autorův význam Křivánková.