Literatura v Íránu je vždy propojená s politikou, říkají íránské spisovatelky žijící v Česku

íránské autorky Gina B. Nahai, Rázije Ansárí a Azar Nafisi
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy íránské autorky Gina B. Nahai, Rázije Ansárí a Azar Nafisi

Žijí v Česku, ale píší ve své mateřštině a díky překladům se čtou jejich díla po celém světě. Proč opustily Írán a čím nás může současná perská literatura překvapit?

Spisovatelka oceněná v roce 2012 íránskou knižní cenou za svůj debut Závan vůně a také členka loňské poroty Festivalu íránských filmů Rázije Ansárí je v Česku téměř tři roky, ale odmítá tvrzení, že by Írán opustila natrvalo. Podle svých slov na čas odjela, protože potřebovala změnu. V současnosti je stále na cestě a Praha je jednou z delších zastávek. V jejích prózách najdeme silné ženské postavy a příběhy obyčejných lidí na pozadí přelomových událostí z íránských dějin.

Íránská básnířka, prozaička a dříve také divadelní kritička Bitá Malakutí už několik let žije a pracuje v Praze, kde působí v Rádiu Svobodná Evropa. Do České republiky odešla se svým partnerem, před tím znala metropoli jen z filmů a díky Václavu Havlovi.

Píšu v perštině, a proto myslím hlavně na čtenáře, kteří umí persky a je jedno, v jaké zemi žijí. Domnívám se, že moje hlavní čtenářská základna jsou Íránci žijící po celém světě,“ říká Bitá Malakutí v rozhovoru pro ArtCafé, který tlumočila Anna Žilková.

Obě autorky se střetly díky českému PEN klubu ale i díky překladateli a zprostředkovateli íránské kultury v Česku Radku Hasalíkovi.

Proces vydávání knih v Íránu, který podléhá cenzuře, přibližuje v ArtCafé Zuzana Kříhová, přednášející perštinu a perskou literaturu na katedře Blízkého východu FF UK V Praze. „Jakákoliv publikace musí projít cenzurním řízením, v němž ale nejsou jasně stanovená pravidla. Za to, že je titul neproblematický, zodpovídá vydavatel. O některých tématech, jako je například sex, propagace ateismu, podkopávání náboženských základů země nebo ostrá společenská a politická kritika, není možné psát explicitně.“

Silné ženské hlasy íránských spisovatelek

„V Íránu se více vydávají díla žen spisovatelek než mužů, což je podle mě výjimečná situace dokonce i v celosvětovém kontextu. Důvod je podle mě jasný: ženy píší o propasti mezi muži a ženami, vymezují se vůči diktovanému stereotypnímu nahlížení na ně samotné a reagují na společenský a kulturní fenomén, kdy ženy, které byly po dlouhá staletí separovány do soukromého prostoru rodin, najednou vstupují do veřejného prostoru. Studují, pracují a to vytváří množství konfliktních situací, na což ženy silně reagují,“ přibližuje Kříhová.

Českým čtenářům Zuzana Kříhová doporučuje tyto tituly dostupné v češtině: Jak jsme v Teheránu četly Lolitu od Ázar Nafísíové, nebo romány s prvky magického realismu od Giny B. Nahai s tituly Kaspický déšť či Andělé nad Teheránem.

Hudbu k hlavnímu rozhovoru tematicky vybral Zdeněk Přidal, hudební blok připravil Michal Pařízek. Poslechněte si celé ArtCafé s ukázkami tvorby obou autorek, další ukázky tvorby naleznete například v časopisech Plav nebo Revue Pandora.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související