Lidský hlas je předobrazem klavírního zvuku, říká Ivo Kahánek. Pianistův hudební výběr zní v Mozaice
Pianista Ivo Kahánek je jedním z nejpozoruhodnějších umělců své generace. Vyhledávaným interpretem je pro širokou výrazovou paletu i virtuózní schopnosti, které uplatňuje v repertoáru od baroka po soudobou hudbu. Jakou hudbu rád poslouchá a co zařadil do svého výběru pro ranní Mozaiku?
Čtěte také
„Doufám, že nebude nouze o překvapení. Snažil jsem se omezovat svoje profesionální choutky zařazovat klavír a v zadání bylo, aby to nepřeháněl se zpěvem, což bych i docela rád. Mám rád písňový repertoár, rád ho hraju i poslouchám, protože lidský hlas je, ač se to nezdá, významným předobrazem klavírního zvuku,“ popisuje hostující hudební dramaturg.
Jednou z vybraných skladeb je i Kuchyňská revue Bohuslava Martinů, která podle Kahánka zcela vyvrací zažité sousloví vážná hudba. „Martinů je vážný skladatel, ale ani takový neváhá nalézt inspiraci ve zcela všední činnosti a zpracovat ji s neuvěřitelným vtipem a zároveň kvalitou,“ podotýká klavírista.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
