Lidská skvrna - adept na Oscary?

10. březen 2004

Film oscarového režiséra na motivy předlohy autora oceněného Pulitzerovou cenou, ke všemu hvězdně obsazený - to by nemělo dopadnout špatně. A také nedopadlo. Lidská skvrna, nejčerstvější počin Roberta Bentona vycházející ze stejnojmenné knižní předlohy Philipa Rotha, nebude nikomu ze zúčastněných tvůrců i herců v portfoliích rozhodně dělat ostudu. Na druhou stranu by se v archivech tvůrců daly nalézt i příklady dokonalejších děl.

Lidská skvrna obsahuje hned několik příběhů, odehrává se v několika historických obdobích a rozjíždí se v několika rovinách - kromě těch základních, vztahových, konfliktů film řeší také politicko-sociální a rasové. Základní linie se točí kolem životního příběhu univerzitního profesora v předdůchodovém věku Colemana Silka (Anthony Hopkins), který motivuje jeho přítele spisovatele Nathana Zuckermana (Gary Sinise) k sepsání knihy. Nathan vlastně jako vypravěč celým filmem provází. Silk má v zásadě dva problémy. Každý je z trochu jiného těsta, jeden se s ním táhne celý život, druhý je naopak velmi čerstvý, nicméně oba jím v současnosti výrazně smýkají.

Lidská skvrna

Krátce po tom, co šedesátníkovi Silkovi zemře žena, potkává o třicet let mladší Faunii (Nicole Kidman), dívku z prakticky opačného sociálního pólu, se kterou odstartuje nebezpečně intenzivní vztah. Navzdory její životem hrubě poznamenané psychice i jasně chápanému varování většiny přátel ze svého okolí, že život s Faunií nemůže fungovat ("Co tě teď posiluje, tě za chvíli zničí!"), je odhodlán obětovat vztahu vše. A není důvod mu nevěřit, když říká - "Tohle není moje první láska, není to moje velká láska, ale je to moje poslední láska." Zdánlivě vyrovnaný Silk má také s osudovými mindráky Faunie z minulosti nemálo společného, což je nám předáváno po velmi malých soustech. Celým životem si pronáší skličující tajemství, týkající se dosti nepříjemného narušení vztahů s rodinou, ze kterého se alespoň teď, v náhlém opojení smyslů, potřebuje vyzpovídat. Společně pošramocený osud je to, co nakonec posílí pouto mezi Faunií a Colemanem, i to, co jejich zvláštní vztah utvrdí až do konce života.

Lidská skvrna

To, s čím Lidská skvrna stojí i padá, jsou zejména výkony herců. Hopkins by mohl hovořit bez nadsázky o své životní roli, Kidmanová velmi úspěšně pokračuje v pateticko-emocionálním modu, který si nastavila v Hodinách (sama tuto roli bere jako rozvinutí typu postavy Woolfové, kterou ztvárnila v Hodinách), i Sinise je přes nijak velkou plochu, kterou dostává, velmi přesvědčivý. U všech tří jistojistě platí, že kdyby do toho jen trochu trochu víc "šlapali", věrohodnosti svých postav by velmi uškodili. Nuance často nejednoznačných citů a vášní, které se na různých úrovních a v různých časech dotýkají všech zúčastněných, jsou pro pochopení psychologie postav to nejdůležitější a v tomto směru nemůže Lidská skvrna diváka neuspokojit.

Lidská skvrna

Pokud něco potenciálně silný dojem z Lidské skvrny rozmělňuje, tak je to scénář Nicholase Meyera, který věnuje nepoměrný akcent "doplňujícím" tématům a událostem. To je jistě dané už knižní předlohou, ale míra, kterou jim film věnuje, by šla určitě redukovat. Často zbytečně popisné a dlouhé jsou zejména retrozáběry ze Silkova mládí, které dík zcela odlišné atmosféře ředí jinak potřebnou divákovu angažovanost v hlavním, současném, příběhu. Co si mladý Silk prožil, a důvody, proč v osudových chvílích jednal, jak jednal, jsou samozřejmě důležité ingredience pro pochopení jeho osobnosti, ale vnímavější divák by si býval jistě dokázal spoustu vyřčeného domyslet. To, čím naopak scénář přidává na atraktivitě celé podívané, je, v tomto případě vůbec ne samoúčelný, rozbitý sled událostí. Příběhová pointa je tak například prozrazena hned po úvodních titulcích, což jakoby diváka navádělo, aby se věnoval spíše dílčím posunům v proměnách psychologie postav než pouze faktům, ze kterých je děj postaven.

Robert Benton jistě většinu předem vyřčených ambicí (a že jich nebylo málo) Lidské skvrny pokoří. Není to typ filmu, který by po opuštění biografu z hlavy odezněl. V tom, jak dokázal skloubit lidský příběh s existujícím sociálním problémem (na což u Bentona u jeho nejproslavenějších děl v čele s Kramerovou vs. Kramerem nejsme zvyklí), je jeho přístup podobný tomu u Miloše Formana. Přesto je znát, že v rovině, která se týká samotného člověka a jeho vztahů, je mnohem jistější. Kdyby sociálně-politický kontext Lidské skvrny tolik neprotlačoval, mohlo by se hovořit o jasném adeptovi na Oscara za film roku. To se ale koneckonců bude hovořit i tak...

Web k filmu českého distributora

Lidská skvrna (Human Stain, USA, 2003); hrají: Anthony Hopkins (Coleman Silk), Nicole Kidman (Faunie), Gary Sinise (Nathan Zuckerman), Ed Harris (Lester Farley); scénář: Nicholas Meyer, na motivy knihy Philipa Rotha; režie: Robert Benton, 106 minut, titulky

autor: Hynek Just
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.