Letní střípky
Nechci vás unavovat popisem mých letních cest, jenom si dovolím poskládat k sobě letní střípky, nebo chcete-li - záblesky dojmů příjemných, méně příjemných či jenom zajímavých bez znaménka plus nebo minus. Mé cesty byly tentokrát až na jednu tuzemské a na cestách jsem potkal knihkupectví spíše menší, neboť gigantům se daří ve větších městech, kterým jsem se vyhýbal.
Knihkupectví v Čechách jsou zpravidla místa uklizená a přívětivá, některá pro zaníceného knihomola možná uklizená až moc. Knihkupectví, kde se knihy prakticky nemůžete dotknout, je pro mě stejný zážitek jako pro militantního ochránce zvířat celodenní pouť zoologickou zahradou. Než knihu zakoupíte, potřebujte ji většinou držet v ruce.
Další kapitolou jsou antikvariáty. Možná jsem měl štěstí, možná je to léty vypracovaný instinkt, ale v každém případě jsem potkal více antikvariátů než knihkupectví. U podniků tohoto typu se již na sterilitu nehledí. Pokaždé, když vstoupím do antikvariátu, lhostejno jestli v Praze nebo na venku, mám pocit návrtu kamsi do let osmdesátých, někdy i do let šedesátých. Antikvariáty mají zvláštní schopnost konzervovat atmosféru úplně jiné doby, než ve které se skutečně nacházejí. Je až neuvěřitelné, jaké se mezi pražskými a mimopražskými antikvariáty dají najít cenové rozdíly. Nechci nikoho navádět k nepravostem, ale několik spekulantů by to asi uživilo. Jak se učí v předmětu ekonomie, rozhoduje nabídka a poptávka.
Opět jsem si ověřil, že po vlastech českých se dá cestovat prakticky neomezeně dlouho a pořád je co vidět a co objevovat. Teď vynechám krásy přírodní, protože v lese anebo na pasece na knihkupectví narazíte málokdy a hajný vám taky brožurku o svěřeném úseku lesa neprodá. Soustředím se na krásy, řekl bych zděděné, se kterými se zachází, jak už to tak bývá, tu dobře, onde špatně. Vždycky záleží na tom, kdo dědil. Brožurku o místních pamětihodnostech si dnes můžete koupit prakticky všude, i když často se jedná o produkci starší, kde je nejrozsáhlejší kapitola věnována dělnickým bouřím a místnímu partyzánskému oddílu. Druhým extrémem je brožurka zcela současná, která obsahuje jednu stranu textu o místě a patnáct stran reklam místních živnostníků. Zakoupení brožury je však věc ušlechtilá, jednak jistě přispějete na opravu místního klenotu a pak si ho přivezete kousek domů. Až budete zažloutlou potrhanou brožurou listovat za třicet let, možná že památka nebude stát, nebo, abych nevpadal jako škarohlíd, možná se i díky vašemu přípěvku bude těšit pevnému zdraví.
A na závěr letních střípků ještě jeden postřeh: čím známější a navštěvovanější památka, tím delší polední přestávka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
