Letní slavnosti staré hudby skončí v duchu grácie a majestátu
Pomyslnou cestu z barokní Prahy do klasicistní Paříže podniknou dnes večer návštěvníci 15. ročníku pražského mezinárodního hudebního festivalu. Vydají se na ni společně se souborem Collegium Marianum a dvěma předními francouzskými sólisty.
Ve Španělském sále Pražského hradu festival připomene korunovaci Karla VI. českým králem a oslaví 250. výročí úmrtí jednoho z velikánů světového baroka – Jeana Philippa Rameaua. Společně s barokním ansámblem Collegium Marianum se návštěvnici večera vrátí do srpna roku 1723, kdy se na Pražském hradě velkolepě oslavovala korunovace habsburského císaře Karla VI. českým králem. Byla to velká kulturní a společenská událost, která se do dějin kultury zapsala jako největší barokní světská slavnost v českých zemích.
V Jelením příkopě vzniklo ohromné přírodní divadlo, které vyprojektoval italský divadelní architekt a scénograf Giuseppe Galli Bibiena. Právě v něm bylo k poctě korunovace Karla VI. ve světové premiéře uvedeno velkolepé hudebně-dramatické dílo Johanna Josepha Fuxe s názvem „Constanza e Fortezza“ (Stálost a statečnost), které Fux zkomponoval přímo pro tuto příležitost. Jednalo se o velkou výpravnou produkci, ve které nechyběly barokní scénické efekty a stroje – jednalo se o barokně přepychovou výpravu, která zdůrazňovala hloubku jeviště, budila iluzi nekonečnosti prostoru a byla navržena s hýřivou fantazií.
Dramaturgie večera má evokovat majestát rakouské monarchie
Vedle Fuxe bude v první polovině koncertu znít ještě hudba Jana Dismase Zelenky – konkrétně árie ze Zelenkova melodramatu Sub Olea pacis et virtutis, která byla rovněž provedena u příležitosti již zmíněné korunovace. To vše jsou díla, která by z pohledu festivalové dramaturgie měla představovat habsburský majestát. Grácii pak v druhé polovině koncertu bude představovat hudba titána barokní hudby, Francouze Jeana Philippa Rameau. Zazní řada árií z jeho slavných hudebně-dramatických děl – Galantní Indové, Hébina slavnost, Chrám slávy, Platée, Castor a Polux a další.
Koncert ozvláštní přítomnost dvou prvotřídních francouzských pěvců, které si Collegium Marianum přizvalo. Jsou jimi francouzská sopranistka Isabelle Druet a basista Alain Buet, kteří patří k současné francouzské interpretační špičce v oblasti barokní hudby. Letní slavnosti se snaží každoročně přizvat významné a inspirativní vokální umělce, proč letos padla volba právě na tyto dva francouzské interprety, vysvětluje ředitelka festivalu Markéta Semerádová: „Už je to tradice, závěrečný koncert je koprodukčním projektem, Francouzi převažují. Hledali jsme specialisty na barokní hudbu, Alaina jsme znali z referencí, Isabelle jsem znala z vystoupení v Paříži.“
Soprán a bas z Francie
Isabelle Druet i Alain Buet se ve světě staré hudby pohybují na té nejvyšší úrovni – v této oblasti spolupracovali s významnými interprety a dirigenty, například s Williamem Christiem nebo Jean-Claudem Malgoirem, a také s renomovanými soubory – například s Les Arts Florissants nebo s Le Poéme Harmonique. Oba tito sólisté jsou typem všestranných interpretů, kteří dokáží obsáhnout neobvyklou šíři repertoáru, což obdivuje i ředitelka letních slavností Markéta Semerádová: „Mě samotnou fascinuje jejich široký záběr, je to dáno jejich hlasovými vlastnostmi i vůlí. Jsou to tvůrčí povahy a do souboru Collegium Marianum vnášejí nový aspekt, jak během zkoušek, tak samozřejmě při koncertě.“
Isabelle Druet v roce 2007 absolvovala pařížskou konzervatoř a hned téhož roku obdržela několik prestižních ocenění, včetně titulu „Pěvecký talent roku“ v oblasti vážné hudby, rok na to se umístila jako druhá v mezinárodní Soutěži královny Alžběty. Je nositelkou lyrického sopránu, kterým ztvárnila řadu výrazných titulních operních rolí, například v Rossiniho Italce v Alžíru nebo Offenbachově Perikole, a to nejen v Pařížské opeře, ale i na řadě dalších významných francouzských i evropských scénách. Isabelle Druet se vedle opery věnuje také recitálovému repertoáru a vystupuje v projektech zaměřených na tradiční hudbu, je možné ji vidět také v jezdeckých recitálech, v pouličních operních představeních a v celé řadě dalších nekonvenčních produkcí.
Alain Buet patří k interpretům basových partů v rozsáhlém repertoáru duchovní i světské hudby baroka. Disponuje znělým basem jasného a přitom měkkého témbru. Je častým hostem řady význačných mezinárodních hudebních festivalů, jeho diskografie zahrnující díla od raného baroka až do současnosti čítá téměř 50 titulů. V roce 1990 Alain Buet také založil vlastní ansámbl s názvem Les Musiciens du paradis, se kterým soustavně studuje a uvádí díla období baroka.
