Lenka Šebek Loubalová: Jen díky kultuře existujeme jako národ

Lenka Šebek Loubalová
Lenka Šebek Loubalová

Nejednoho rodilého Pražana překvapí, že ve Fantově budově Hlavního nádraží, kterou denně míjí sto tisíc aut, je také skvostný secesní kulturní sál. Před několika lety objevila unikátní prostor zakladatelka ProDivadla Lenka Šebek Loubalová.

Hledala totiž  vhodný  prostor, kde by mohla oživit legendární představení  režiséra Zdeňka Pospíšila Nejlokomotivovatější lokomotiva, které vzniklo na základě dramatizace Pohádek o mašinkách z roku 1942 spisovatele Pavla Naumana, a poprvé bylo uvedeno v roce 1971 na jevišti brněnského Divadla Husa na provázku.

„Děti chtějí vidět něco, čeho  se můžou chytit, k čemu  můžou vzhlížet. Potřebují mít vzory. V pohádkách vždycky vzory byly: dobro a zlo. Dneska se hranice mezi nimi stírají. A to není dobře.“

Její divadelní soubor navazuje na typ režisérského, programově jasného divadla. „Divadlo je ve stálém vývoji, podléhá módě, ale nesmějí nás plést všechny nové směry, které zrodila doba. Jdeme svou vlastní cestou. A já jako režisérka se nechávám vést převážně srdcem“ vysvětluje režisérka.

„Myslím, že moje generace je trochu přeskakovaná. Uvědomila jsme si, že mám potřebu dovysvětlit, proč je v ní tak  málo  osobností,  proč jsme se skryli  do šedé zóny.  Ta mě začala zajímat. Vím o spoustě zajímavých lidí, kteří ale nechtěli vystrkovat hlavu, aby aby přes ní  nedostali.“ říká  o  počátcích dalšího představení ProDivadla a totiž Světla v tunelu, které připravila ke 100. letům Československa.