Lear jako muž na prahu demence. Státní opera Praha uvádí českou premiéru opery Ariberta Reimanna

6. červen 2025

Opera Lear je podobenstvím o lidské pýše, pošetilosti, o iluzi vlastní důležitosti, ale i o rozkladu zdánlivě stabilního světa. Vznikla na shakespearovský námět na objednávku Bavorské státní opery v Mnichově, kde měla v roce 1978 svou světovou premiéru. Od té doby se dočkala okolo třiceti inscenací – Lear je tak jednou z mála současných oper, které se staly moderní klasikou.

V české premiéře zazní v sobotu 7. června ve Státní opeře v Praze. Režie se ujala Barbora Horáková Joly, taktovky se ujme hudební ředitel Státní opery v Praze Hermann Bäumer.

Hudba Reimannova Leara jde ve stopách ve stopách Schönbergova, Webernova a Bergova expresionismu, takže divák se spíše než melodií dočká obřího zvukového designu. A ten se na něj valí s místy až ohlušující intenzitou. A to podle dirigenta Hermanna Bäumera plně odpovídá velkému Shakespearovu existenciálnímu dramatu:

„Zkoušky jsou opravdu velmi náročné. Jelikož je to celé tak složité, je někdy těžké pochopit, co se vlastně děje. Je to zkrátka velká výzva. Ale přesně to mne na hudbě a umění baví. V této opeře jde o velký rodinný konflikt, je tam řada negativních emocí. Ale když vydržíte až do konce, v závěru si řeknete – ano, jsou tu postavy, které se snaží i pomáhat, a ne pouze nenávidět. A to je to, co dělá tuto operu výjimečnou.“

Aribert Reimann Lear (Státní opera, Praha, 2025)

Inscenaci připravila režisérka Barbora Horáková Joly, která postavu krále Leara vidí jako člověka, který zápasí s počínající demencí:

„Já jsem skoro přesvědčená o tom, že Shakespeare, když Leara psal, možná nějakou osobu kolem sebe měl, kterou tak trošku popisoval v tom díle. Když se do toho člověk začte, v originálu, i u Reimanna, je to opravdu dost detailně popsané, jak se ztrácí ten člověk, jak vlastně začíná nevědět, kde je.“

Aribert Reimann Lear (Státní opera, Praha, 2025)

V titulní roli Krále Leara se představí islandský basbarytonista Tómas Tómasson:

„Je to jedna z rolí, které jsem ve své kariéře zpíval nejčastěji. Miluju ji. Poprvé jsem v Learovi vystoupil v roce 2009 v Berlíně a poté ve Frankfurtu, Budapešti, Mnichově… Barbora Horáková má na Leara trochu jiný pohled, než jak tomu bylo v inscenacích, ve kterých jsem zatím zpíval. Ona vnímá jeho šílenství jako postupné. A destrukce jeho mozku a mentálních schopností se pak odráží i na fungování jeho království. Na začátku Lear rozděluje říši mezi tři dcery. A to se naprosto zvrhne. Postupná destrukce království jde ruku v ruce s destrukcí Learovy mysli. Takže to není šílenství pramenící z nějaké zlé povahy – spíš sledujeme postupný rozklad starého muže, který se hroutí zevnitř.“

Aribert Reimann Lear (Státní opera, Praha, 2025)

Do mluvené role králova Blázna je obsazena Dagmar Pecková:

„On jediný vlastně dokáže analyzovat celou situaci a dokáže vlastně víceméně předpovědět, co bude následovat, protože ty poměry na tom dvoře zná. Takže já si myslím, že ten blázen je tam jediný normální.“

Aribert Reimann Lear (Státní opera, Praha, 2025)

Aribert Reimann
Lear

Premiéry: 7. a 12. června 2025
Reprízy: 17., 21. a 27. června 2025

Režie: Barbora Horáková Joly
Dirigent: Hermann Bäumer
Scéna: Rhea Eckstein
Kostýmy: Benjamin Burgunder
Světelný design: Sascha Zauner
Videoart: Adria Bieito Cami
Sbormistr: Adolf Melichar


OBSAZENÍ
Lear: Tómas Tómasson
Blázen: Dagmar Pecková
Goneril: Viktorija Korosunova
Regan: Petra Alvarez Šimková
Vévoda z Albany: Csaba Kotlár
Vévoda z Cornwallu: Jaroslav Březina
Hrabě z Kentu: Josef Moravec
Hrabě z Glostru: Miloš Horák
Edgar: Hagen Magzeit
Edmund: Andreas Conrad
Král Francie: Ivo Hrachovec

Sbor Státní opery, Orchestr Státní opery

autor: Daniel Jäger
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.