Laureátem letošní Nobelovy ceny za literaturu se stal Mario Vargas Llosa
Laureátem letošní Nobelovy ceny za literaturu se stal 74letý peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa, podle tajemníka švédské akademie „božsky nadaný vypravěč příběhů".
Po šesti letech jde opět o neevropského literáta. Posledním oceněným Latinoameričanem byl v roce 1990 Mexičan Octavio Paz. Proslulý představitel „magického realismu" Gabriel García Márquez Nobelovu cenu získal v roce 1982. Sázkové kanceláře a novináři letos jako laureáta tipovali syrského básníka Adonise, který byl v červnu hostem pražského Festivalu spisovatelů, dále autora „existenciálních westernů" Cormaca McCarthyho, japonského romanopisce Haruki Murakamiho nebo keňského spisovatele Ngugi wa Thiong´o.Jak se dívá na rozhodnutí Švédské akademie hispanistka Anežka Charvátová, které jsme volali do Frankfurtu?
Švédská akademie Mariu Vargase Llosu ocenila zejména za „mapování mocenských struktur a pronikavé či břitké zobrazování odporu, vzpoury a porážky jednotlivce." Anežky Charvátové jsme se tedy zeptali, jaká témata jsou pro Llosu stěžejní nebo které literární přístupy volí nejčastěji.
Právě knihu Vypravěč Anežka Charvátová překládala. Román z roku 1987, který česky vyšel před sedmi lety, čerpá ze zážitků z antropologické expedice do amazonského pralesa a z indiánské mytologie. Je zájem o indiánskou kulturu pro Llosu typický?
Mario Vargas Llosa v roce 1990 kandidoval na post peruánského prezidenta. Ve volbách ale k překvapení mnohých neuspěl. Poté se odstěhoval do Španělska, kde už jako španělský občan v roce 1994 získal neprestižnější ocenění pro španělsky psanou literaturu - Cervantesovu cenu. Vzhledem k jeho dřívějšímu politickému angažmá nás tedy zajímalo, zda jeho politické myšlení vstupuje i do jeho díla.
