Lásku ke knihám jsem v sobě nosil posledních 350 let, říká Bogdan Trojak
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá básník, publicista a překladatel z polštiny Bogdan Trojak.
„Poprvé jsem četl před více než třemi stoletími,“ říká básník a překladatel Bogdan Trojak, „v šerosvitu podsadité beskydské dřevěnice, kde můj dávnověký prapředek předčítal rodině z luterských náboženských knih.“ Sám pochází z česko-polského pomezí a jeho výrazný zájem o literaturu probudila už v dětství domácí knihovna.
„Za objev poezie vděčím své mamince, která vyučovala češtinu a polštinu na střední škole. Básnické sbírky ukládala na spodní police naší rodinné knihovny a právě jenom tam jsem jako šesti či sedmiletý kluk dosáhl. A tak o mém čtenářském i spisovatelském osudu rozhodla možná jenom tělesná výška.“ Vyznává se ze svého vztahu k Ivanu Wernischovi, Karlu Šiktancovi, Vítu Slívovi či Robertu Fajkusovi, ale také k Brunovi Schulzovi nebo K. I. Gałczyńskému.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Zemřel Jiří Štěpnička (†79). Poslechněte si ho v Povídkách z Vídeňského lesa Ödöna von Horvátha
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
