Lanthimosova Favoritka je krásně krutá komedie o tom, jak si lidé hrají

23. leden 2019
Z filmu Favoritka, režie Yorgos Lanthimos

Černá historická komedie Yorgose Lanthimose Favoritka má 10 nominací na Oscary a ženské přátelství je v ní nebezpečná džungle, ve které je potřeba našlapovat po špičkách, aby se neprobudily šelmy.

Královna Anna Stuartovna je tragická figura. Její tělo i duch nezvratně chátrají, a není proto schopná rozhodovat o vlastním osudu, natož se věnovat politickým otázkám. Oporu má v přítelkyni z dětství lady Sarah, která ztělesňuje praktičnost a pragmatismus. Se stejnou přímočarostí řídí za Annu zemi i pálí z plezíru po holubech. Tyhle dvě se vzájemně drží v šachu nejrůznějšími manipulativními praktikami, zákeřnými úskoky a drobnými podrazy. Sarah poslední Stuartovnu běžně nazývá jezevcem, Anna jí zase neváhá uštědřit pár facek. Jejich bizarní symbióza je narušena, když Sarah zaměstná svoji životem zkoušenou sestřenici.

Pro pohotovou a ambiciózní Abigail je dosažení pozice královniny favoritky otázkou přežití. V novém prostředí se rychle orientuje a jako houba nasává všechny podněty a informace. Ví, že ve vědění je síla, a proto pilně navštěvuje královninu knihovnu i ložnici. Abigail a Sarah dělají vždy to, co si zrovna situace žádá. Jsou schopny bez ostychu komukoliv vulgárně odseknout, formulovat sofistikované výhrůžky i obratně manipulovat s lahvičkou jedu ukrytou v záhybech rafinovaného šatstva. Co cítí a prožívají ve skutečnosti, se dá vyčíst jen z letmých posunků, gest a postranních úšklebků.

Z filmu Favoritka, režie Yorgos Lanthimos

Džungle plná boje o moc

Ženské přátelství je v nejnovějším filmu Yorgose Lanthimose nebezpečná džungle, v níž je nutné našlapovat po špičkách, aby se neprobudily šelmy. Je buď problematizováno, nebo nahlíženo značně sarkasticky. Anna, Sarah a Abigail tvoří podivné sesterstvo v lásce a nenávisti. První je vdova, manžel té druhé je nepřítomen a ona zcela přirozeně hovoří jeho jménem, zatímco třetí žádného nemá, ale nutně jej potřebuje, aby získala kýžený společenský status, a tím paradoxně i kus osobní svobody. Pro všechny je pak zásadní otázka moci a mají jediný zájem: co podniknout pro její zisk a jak si ji hlavně udržet.

Z filmu Favoritka, režie Yorgos Lanthimos

Z této rovnice je důsledně vytěsněn mužský element. Ministerský předseda Godolphin je pomatený stařík venčící kachnu a jeho mladý protivník Harley zase sebestředné děcko. Stejně naloženo dostane i vévoda z Marlborough, předek Winstona Churchilla a ikona britské historie, tedy alespoň té, v níž velcí mužové silou svého charismatu mění svět. Ve filmu se o něm ale téměř nic nedozvíme. Stárnoucí unavený muž si coby vojevůdce hraje v daleké cizině s vojáčky a čas od času obdrží instrukce od své manželky Sarah. Takzvané velké dějiny války o španělské dědictví pádí ve Favoritce zcela mimoběžně a to podstatné se odehrává v nenápadných procesech každodenního života.

Z filmu Favoritka, režie Yorgos Lanthimos

Člověk v síti ritualizovaných praktik, z nichž nelze uniknout

Tomu odpovídá také hierarchie prostoru. Kromě honosných komnat a rozlehlých veřejných sálů, jimž dominují zlato a černobílý mramor, aktivně vstupujeme do zákulisí. Tam se rozevírá spletitý labyrint tajných chodeb a schodišť pro služebnictvo, kde vládne tajuplná šerosvitná atmosféra. Do tohoto paralelního okruhu nepronikne každý, podobně jako do taktických plánů, které spřádají Abigail a Sarah. V nezvyklých perspektivách se prostor rozpíná do šířky a souzní s halucinační atmosférou dekadentních zábav, kdy je běžné mít sedmnáct králičích dětí nebo uspořádat závody humrů. Favoritka je i v tomto ohledu opakem dobových kostýmních dramat. Člověk je zde zachycený v síti ritualizovaných praktik, z níž nelze uniknout, čímž film připomíná Marii Antoinette od Sofie Coppoly. Důrazem na hru a patologie mezilidských vztahů, ze kterých se ovšem hrdinky nechtějí vyvázat, zase evokuje psychologická dramata Nit z přízraků nebo Pestrobarvec petrklíčový.

Z filmu Favoritka, režie Yorgos Lanthimos

Přesto je Favoritka dosud nejpřístupnějším i nejvtipnějším Lanthimosovým filmem. Řecký režisér bývá totiž stereotypně onálepkován jako ten, co točí „ty divné filmy“, případně redukován na festivalového tvůrce a pokračovatele trierovsko-hanekeovské linie, byť jsou v souvislosti s ním daleko případnější asociace s Andrzejem Żuławským, Benedekem Fliegaufem nebo nehollywoodskou stopou Denise Villeneuvea. Je rovněž spojován s unikavým pojmem řecká divná vlna, který vznikl spíše z potřeby kritického pojmosloví v prostředí festivalového provozu, než že by se jednalo o skutečně soudržné hnutí spojené určitými tématy nebo poetikou.

Z filmu Favoritka, režie Yorgos Lanthimos

Od Špičáku k Favoritce

Když anglicky mluveným sci-fi Humr se zahraničními hvězdami vstoupil Lanthimos do sfér mezinárodních koprodukcí, začal tím pracovat také na tom, aby se oněch nálepek zbavil. Sice se stále zajímá o témata, jako jsou mezilidské vztahy svázané absurdními zvyklostmi i jazykem, a buduje nepravděpodobné světy sestávající z pravděpodobných atributů, v nichž je hmatatelná tenze mezi přirozeným a nepřirozeným, v nových produkčních podmínkách ale logicky opustil vyhraněnost řeckého období, kdy vznikaly filmy jako Špičák nebo Alpy. Ve Favoritce se navíc poprvé rozešel se svými stálými spolupracovníky, scenáristou Ethymisem Filippouem a kameramanem Thimiosem Bakatakisem. Pořád jde ale o dobrý film, který je režijně zvládnutý, vizuálně podmanivý a duchaplně napsaný. Jen zkrátka postrádá radikálnost Lanthimosovy rané tvorby.

Favoritka (The Favourite, Irsko / Velká Británie / USA, 2018), 119 minut

Hrají: Olivia Colman, Rachel Weisz, Emma Stone, Nicholas Hoult, Joe Alwyn ad.
Režie: Yorgos Lanthimos
Scénář: Deborah Davis, Tony McNamara
Kamera: Robbie Ryan
Distribuce: CinemArt (premiéra 24. ledna 2019)

Spustit audio

Související