Lákadla hvězdárny v Ondřejově. Kopule navržené Josefem Fantou i největší dalekohled v Česku

Centrální kopule hvězdárny v Ondřejově navržená architektem Josefem Fantou
Centrální kopule hvězdárny v Ondřejově navržená architektem Josefem Fantou

Na kopci nad středočeskou obcí Ondřejov stojí hvězdárna, kterou tady v roce 1898 založil továrník Josef Jan Frič. Rok po předčasné smrti svého mladšího bratra se mu tak podařilo uskutečnit jejich společný sen. Rozlehlý areál historické observatoře je dnes sídlem Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Upravený je jako park. Uvidíte tu vzácné stromy, moderní skulptury, ale také secesní kupole navržené architektem Josefem Fantou nebo moderní přístroje.

Čtěte takéSmetanova Litomyšl opět přivítá výrazné umělecké osobnosti

Rozlehlý areál hvězdárny ve středočeské obci Ondřejov si můžete projít kdykoliv. „Není kolem něj plot. Když totiž obec pozemek prodávala, měla jednu podmínku. Josef Jan Frič ho nesměl oplotit, aby ondřejovští obyvatelé mohli i nadále chodit na vrch Manda, na kterém byla hvězdárna postavena. A to se dodržuje dodnes,“ vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, se kterým se vydávám na prohlídku hvězdárny.

Centrální kupole hvězdárny v Ondřejově navržená architektem Josefem Fantou (napravo) a budova Slunečního oddělení (nalevo)

„Nacházíme se na centrální plošině, to je ten vrch Manda. Vidíme tu centrální a západní kopuli, které se dokončily v roce 1914. Stojí tu také pozorovací domky, které mají odsuvnou střechu. Z toho prostředního se z posledního července na prvního srpna roku 1906 uskutečnilo vůbec první pozorování na ondřejovské hvězdárně. Obě kopule i pozorovací domky navrhl architekt Josef Fanta. Vidíme, že si jsou velmi podobné, protože jsou provedené v červeném pískovci a v cihlách,“ popisuje můj průvodce.

Kopule s největším dalekohledem v České republice

Prohlídka hvězdárny začíná v Astronomickém muzeu Vojtěcha Šafaříka, kde jsme si s Pavlem Suchanem prohlédli expozici historických přístrojů. V centrální kopuli jsme zase viděli dalekohled, ke kterému musí člověk vystoupat po štaflích. V přízemí západní kopule jsou vystavené fotografie, například z výstavby hvězdárny. V prvním patře si pak návštěvníci mohou vyzkoušet pozorování. S mým průvodcem jsme chvíli pozorovali slunce v projekci, teď už se ale opět vydáváme na procházku areálem.

Největší dalekohled v České republice

Areál hvězdárny je upravený jako park se vzácnými stromy a také tu vidíme různé skulptury. Některé z nich souvisejí s astronomií, třeba jako ta s názvem Od slunovratu ke slunovratu, která je umístěná několik metrů za centrální kupolí. „Je to skutečně spočítané tak, aby v pravé poledne toho dne, kdy začíná další roční doba, slunce a sluneční světlo prosvitlo skrz prořezy v kameni,“ vysvětluje Pavel Suchan.

Prosklené kobky i toalety v zálivu. Proměna pražských náplavek nabízí překvapivá řešení

Revitalizace pražské náplavky, kobka 6

Během léta by měly být kobky ve zdech Rašínova a Hořejšího nábřeží hotové a předané novým nebo staronovým nájemcům. V další fázi projektu se počítá i s kultivací Dvořákova nábřeží. Autorem architektonického řešení opravy všech tří pražských náplavek je Petr Janda a studio Brainwork. Jeho koncepce vychází z genia loci i z rozmanitého charakteru jednotlivých náplavek a nabízí některá překvapivá řešení.

Z historické části hvězdárny jsme se přesunuli o zhruba sedm set metrů dál, do kopule s největším dalekohledem v Česku. „Stojíme za sklem návštěvnické galerie. Dalekohled před námi se nazývá Perkův. Velký je asi jako lokomotiva nebo autobus. Nejen návštěvníci, ale ani vědci a pozorovatelé Astronomického ústavu se do něj nemohou podívat, protože nemá okulár. Je to moderní dalekohled, do kterého se není potřeba dívat, protože ho navádí počítač softwarově,“ objasňuje Pavel Suchan.

PRAKTICKÉ INFORMACE
Otevírací doba: Areál je volně přístupný. Do budov se lidé mohou podívat například v rámci prohlídek, které se konají od května do září každou sobotu a neděli a také o státních svátcích v 10.00, 13.00 a v 16.00 hodin.
Vstupné: areál zdarma, prohlídka 80 Kč, snížené vstupné pak činí 60 Kč
Cesta: Autobusem číslo 383 do zastávky Ondřejov,,U Pily nebo Ondřejov,,Náměstí. Vlakem do stanice Strančice, a pak autobusem číslo 490.
Další informace: Hvězdárnu si můžete prohlédnout také v rámci různých akcí pro veřejnost, například během dne otevřených dveří. V případě výjimečných úkazů hvězdárna nabízí možnost jejich pozorování s odborným výkladem.