Ladislav Dvořák: Hvězdy na dně šachty. Všednodenní příběh z šedesátých let
Obyčejný večer u malířského mistra, který v malém domě na dvorku mezi vysokými činžáky maluje krajinky podle pohlednic. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Spisovatel Ladislav Dvořák, „tvářista“ a signatář Charty 77, je jedním z typických představitelů „rozptýlené generace“ české poválečné literatury. Když na počátku 50. let označil marxistický literární kritik Ladislava Štoll básnickou tvorbu Ladislava Dvořáka cejchem příslušnosti ke „shnilé větvi české poezie“, bylo o životě tohoto autora v ohradě komunistického režimu prakticky rozhodnuto. S výjimkou krátkého období v liberálnějších 60. letech nemohl Ladislav Dvořák, absolvent filozofie a bohemistiky na Filozofické fakultě UK, pracovat ve svém oboru ani publikovat svou literární tvorbu. Pádu režimu se bohužel nedožil. Zemřel předčasně v roce 1983.
Přestože dílo Ladislava Dvořáka není dnes mezi veřejností známo tak, jak by si zasloužilo, není pochyb, že patří k tomu podstatnému, co v druhé polovině 20. století v české literatuře vzniklo. Překladatelka Věra Dvořáková, která se svým manželem sdílela dobré i zlé od 50. let, ve své knize Co si pamatuju připomíná vedle „slušné dávky bohémství“ Dvořákovu solidnost a „jakousi venkovanskou nepohnutelnost, až zarytost, která ho činila věrohodným.“ Tuto v dobrém slova smyslu nepohnutelnost a věrohodnost nacházíme jak v jeho životních postojích, tak i jeho literární tvorbě, ať už se jedná o poezii, povídky nebo tvorbu pro děti.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.